Svět se neustále posouvá vpřed a každý rok nám přináší nové vynálezy, technologie a vylepšení. Které technologie dle MIT Technology Review v příštím desetiletí ovlivní způsob, kterým žijeme a pracujeme? Podívejte se na výběr pěti nejzajímavějších.
Ti z nás, kteří jsme četli knížku Stopařův průvodce po galaxii v rámci povinné četby ve škole, si hned uvědomíme, o co jde. Žlutá rybka, která po vložení do lidského zvukovodu začne ihned překládat z jednoho jazyka do druhého by se mnohým z nás jistě hodila. Ve skutečném světě tuto rybku nahradil Google se svým dočasným řešením zvaným „Pixel Buds“. Jedná se o sluchátka, která se pomocí aplikace na vašem chytrém telefonu propojí s Google překladačem a s jen velmi malou prodlevou cokoliv přeloží. Google překladač navíc sám rozpozná, jakým jazykem mluvíte. Dle článku z Technology Review jsou tato sluchátka zatím nedokonalá a někdy je náročné spárovat je s telefonem. Nicméně Pixel Buds jsou slibnou budoucností ve světě komunikace bez nutnosti Babylónských rybek v uších.
Nedostatek vody je problém, který by do roku 2025 mohl do určité míry postihnout až čtvrtinu populace na Zemi. Vědci začali aktivně používat robotické mikroskopy s umělou inteligencí za účelem studování podvodního života a především planktonu. Plankton je dle všeho skvělým indikátorem kvality vody a změny její teploty. Autonomní robotické kamery vyvinuté společností IBM a poháněné systémem umělé inteligence mají potenciál sledovat toto chování planktonu podrobněji, než kdy dříve. Data z kamer je zároveň možné analyzovat ihned a dopomáhají tak k zjišťování, jaké faktory ovlivňují kvalitu vody a život v našich jezerech a oceánech. Tato data tedy vědcům umožní efektivnější hledání řešení při jejich snaze zvýšit kvalitu vody na planetě.
Vědci z Cambridge University změnili způsob, jakým se definuje život. S použitím kmenových buněk myší vypěstovali umělá embrya. Žádné vajíčko, žádné spermie, jen kmenové buňky jiného embrya. Co vědci nečekali bylo, že se buňky začnou formovat do podoby několik dní starého myšího embrya. „Víme, že kmenové buňky jsou zázračné ve svém potenciálu. Ale neuvědomovali jsme si, že by se samy dokázaly tak perfektně seskupovat,“ řekla vedoucí vědeckého týmu, Magdelena Zernicka-Goetz při rozhovoru pro Technology Review. Goetz dodala, že toto “syntetické” embryo by pravděpodobně nemohlo vyrůst do myši, nicméně je to ukázka, že v budoucnu se savci budou moci rodit bez nutnosti vajíčka na začátku samotného procesu. Dalším cílem vědců je zjistit jak buňky přebírají různé funkce při vývoji embrya a vytvořit umělé lidské embryo. To by pak bylo zkoumáno a geneticky upravováno. Umělá embrya jsou však etický problém se spoustou otázek, které se v budoucnu budou muset řešit.
Jednoho dne budou novorozenci dostávat DNA zprávu, která jim předpoví například rizika srdečního onemocnění, rakoviny, závislosti na tabáku nebo jejich intelekt. Takové zprávy budou v budoucnu možné díky rozsáhlým genetickým studiím, které v současné době zahrnují více jak milion lidí. Dle vědeckých poznatků, nejběžnější nemoci a mnoho lidských znaků včetně inteligence nejsou výsledkem jednoho nebo pár genů, ale mnoha „spolupracujících“ genů. S použitím dat ze současných rozsáhlých genetických studií vědci vytvářejí tzv. „polygenní rizikové skóre“. Přestože takové testy DNA mají ve zdravotnictví velký potenciál, problémem je, že takové prognózy nejsou zatím ani zdaleka perfektní. Polygenní skóre jsou navíc kontroverzní, protože dokáží předpovědět nejen pravděpodobnost onemocnění ale například i IQ jedince. Jak s takovou informací budou poté rodiče a učitelé zacházet? Podle behaviorálního genetika, Erika Turkheimera, šance, že genetická data se budou využívat nejen s pozitivním záměrem je to, co dělá nové technologie „současně vzrušující a alarmující.“
V době neustále se vyvíjejících technologií se už i otisky prstů staly nespolehlivé a dokonce se dají zfalšovat pomocí speciálních tiskáren. Vědci z Descartes Biometrics však přišli s novým identifikačním zařízením; „ušním skenerem“. Zařízení vysílá zvuk směrem k uchu, které zvuk odráží. Takové echo je pak odlišné u každého člověka. Pokud chcete ušní skener použít, stačí si stáhnout speciální software do chytrého telefonu. Celý proces je snadný a rychlý; stačí pouze stisknout dotykový displej u ucha. Tento vynález by tak v budoucnu mohl sloužit jako náhrada za snímače otisků prstů a posunout nás zase o kousek dál ve světě kybernetické bezpečnosti.
