Budějce mají včelařskou pohotovost, služba je bezplatná

Hlavním důvodem, proč služba vznikla, je, že každý rok volalo Ryšavému několik desítek lidí, že mají na zahradě roj a nevědí, co s ním. „Hasiči u těchto případů nezasahují, tak lidé neví. Hledají na internetu, najdou jako prvního mě, tak volají. Chci jim vyhovět, tak potom obvolávám včelaře, kteří jsou poblíž, a sháním, kdo by byl k dispozici. Službou včelařská pohotovost vycházíme vstříc veřejnosti, která se rovnou může obrátit na včelaře, který s tím počítá a je ochotný přijet,“ řekl předseda základní organizace Českého svazu včelařů v Českých Budějovicích Jiří Ryšavý.

Zapojili se zatím čtyři včelaři pro Budějce a jeden, který má na starosti Trhové Sviny a Novohradské hory. Mohou se přidat i další. V budějcké organizaci je 160 včelařů, každý má průměrně deset včelstev. V jižních Čechách působí asi 6 tisíc včelařů.

Včelařská pohotovost má už za sebou první zásah. Včelař s sebou veze na místo výbavu, k níž patří rojáček, což je bedna, do níž roj sklepne a zavře. Na zklidnění včel má takzvaný kuřák, zařízení, kdy dmychadlo žene vzduch na doutnající troud, odkud jde na včely kouř. Většinou se ale při rojení používá rozprašovač vody.

„Včely se zklidní, když natáhnou vlhkost, nemůžou tolik létat. Roj sedí na větvi, okolo létá spousta včel. Včelař je postříká, ony se stáhnou do chomáče, pak je sklepne do bedny. Když se mu podaří sklepnout matku, která je zásadní, všechny ostatní včely se stáhnou do rojáčku, pak je může zaklopit a odvézt pryč,“ řekl Ryšavý.

V republice bylo loni podle ČSÚ 632 tisíc včelstev. Většina chovatelů je zájmová. Včely chová 58.500 včelařů. Medu loni včelaři vyprodukovali nejméně za poslední čtyři roky. Meziročně klesla produkce o čtyři procenta na 8992 tun.