Sobota, 28. září 2019, 16:52
Na horkovodní síť budějcké teplárny se ještě do konce letošního roku napojí také lidé v Havlíčkově kolonii. Právě tady totiž firma přebudovává 1,4 kilometrů dlouhý úsek parovodů na modernější horkovodní. Stavba skončí do poloviny listopadu a vyjde na zhruba 31 milionů korun.
„Přípravné práce zde začaly už vloni přechodem horkovodu přes Mlýnskou stoku do ulice Polní a vybudováním rozvodu uvnitř našeho areálu,“ říká Martin Žahourek, člen představenstva teplárny. Horkovod po vyvedení z teplárny vede ulicemi Polní, Luční, Čechova, Budovcova a do části Vrchlického nábřeží.
Postup prací zde zkomplikovala rekonstrukce Mánesovy ulice, kvůli níž nebylo možné pokládat potrubí v ulicích, které sloužily jako objízdné trasy. Proto jejich dokončení přešlo až do topné sezony, která navíc letos začala nebývale brzy, již 9. září. „Nicméně našich odběratelů by se to ne nemělo nijak významně dotknout,“ dodal Žahourek.
Jde o letošní druhou významnou investici Teplárny České Budějovice do rozšíření horkovodní distribuční sítě. Už v březnu začala stavba 3,5 kilometru dlouhého horkovodu ve čtvrti Suché Vrbné za zhruba 100 milionů korun, kde vede vesměs v trase parovodu. Nyní je zde vyměněno zhruba 70 procent rozvodů. Práce budou pokračovat minimálně do konce roku s ohledem na klimatické podmínky. Také zde jejich postup významně ovlivňují složitá dopravně inženýrská řešení stavby v lokalitě s hustou zástavbou a dopravou.
Důležitou součástí rozvoje horkovodní sítě ve městě se stal také nový, zhruba 450 metrů dlouhý propoj pod Mánesovou ulicí do teplárny. Tím dojde ke strategickému propojení všech horkovodních sítí na území města a zároveň k jejich přímému napojení na hlavní výrobní zdroj. Po dokončení těchto investic bude horkovodní síť ve městě měřit už přes 30 kilometrů.
Další impuls k pokračujícímu rozvoji centrálního zásobování teplem v Českých Budějovicích na podzim 2020 přinese dokončení horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín, jehož investorem je ČEZ. Napojen bude na horkovodní rozvodnou síť teplárny a bude do ní dodávat tepelnou energii především v topné sezoně. Dodávkou tohoto bezemisního tepla se dále sníží množství spalovaného hnědého uhlí zhruba o třetinu, obdobně poklesnou i vypouštěné emise.
„Tak rozsáhlý systém už potřebuje horkovody napájet horkou vodou přímo ze zdroje umístěného v areálu teplárny. Zde proto začínají práce na stavbě nové horkovodní stanice s tepelným výkonem až 60 MWt. Ta ve spolupráci s dalšími předávacími stanicemi musí být, kromě standardních dodávek tepla, zároveň schopna nahradit případný výpadek tepla z Temelína,“ vysvětluje Martin Žahourek.
K jejímu provozu se bude využívat přednostně pára z odběrů modernizované turbíny TG6. Pro provoz v plné topné sezoně a zajištění dostatečného množství horké vody bude nová stanice moci využívat také dva špičkové výměníky napájené přímo z nízkotlakých rozdělovačů páry.
Tyto investice teplárně zmenší množství využívaných paliv a tím i objem produkovaných emisí, neboť se sníží provozní ztráty při zvýšení množství tepelné a elektrické energie vyrobené v kogeneračním režimu (KVET) Celkem se díky těmto optimalizacím uspoří přes 200 terajoulů tepla ročně.
