České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: květnatá mluva cyklistická

Dnešní díl bude pro mne jako autora textu poměrně jednoduchý. Většinu místa totiž zabere citace Jízdního řádu pro cyklisty. Text je to tak půvabný, že jakýmkoliv zásahem by ztratil svoji autenticitu. Takže doslovný přepis pravidel zní následovně:

Jízdní řád pro bicykle a tricykle platný pro obvod města Budějovice.

Čl. 1.

Jezditi na bicyklu a tricyklu po veřejných silnicích, ulicích a náměstích dovoluje se výhradně těm osobám, které 16. rok stáří překročili a opatřeny jsou lístkem legitimačním, na jejich jméno znějícím, vydaným inspektorátem stráže bezpečnosti, obsahujícím podobiznu majitelovu a označeným zvláštním číslem.

Čl. 2.

Kdo vydání legitimačního lístku žádá, nechť předloží kolek jednozlatový svoji podobiznu, jakož i důkaz o tom, že 16. rok věku svého dokončil a nechť se vykáže vysvědčením že jest jízdy na bicyklu a tricyklu úplně znalým a že stroj jeho dle předpisu staven jest.

Toto vysvědčení budiž vydáno oněm žadatelům, kteří jsou členy některého spolku velocipedistů úřadem schváleného, od představenstva toho kterého spolku, jiným osobám pak od znalce inspektorátem stráže bezpečnosti zvlášť k tomu ustanoveného.

Čl. 3.

Legitimační lístek na dobu tří let vydaný, platným jest jen pro osobu, na jejíž jméno zní a nesmí býti jiné osobě postoupen.

Čl. 4.

Jezdec jest povinnen, nositi legitimační lístek, jemuž tento jízdní řád jest připojen, po vždy s sebou, vykázati se jím dohlížecím orgánům na požádání a uposlechnouti vůbec nařízení úřadu bezpečnosti, jakož i jeho zřízenců.

Čl. 5.

Velociped musí býti pevně staven, musí být způsobilým ku jízdě po veřejných silnicích, nesmí býti leskle hlazen a budiž opatřen zřejmě viditelným číslem legitimačního lístku, výstražným zvonkem, brzdou, jakož i svítilnou.

Tato budiž rozsvícena, když nastane soumrak, na každý pád však, když se započne s osvětlováním veřejných silnic a ulic, jakož i když jest počasí mlhavé.

Všeobecné předpisy pro jízdu

Čl. 6.

Velocipedisté smí upotřebiti jen dráhy jízdní a jest jim zapovězeno, jezditi po stezkách pro pěší a pro jezdce zákonem určených, jakož i po sadech.

Jízda na velocipedu po všech silnicích, ulicích a náměstích, kde odbývají se trhy, po dobu trvání trhu není dovolena.

Při větších průvodech vojenských, pohřebních a slavnostních vůbec, aneb při velkých shonách lidu nesmí se dotýčnými třídami jezditi aneb tyto přejížděti.

Čl. 7.

Jezditi dovoleno jest vůbec jen mírnou rychlostí; jezděno budiž po levé straně, na levou stranu vyhýbáno a na pravou předjížděno.

Velocipedisté mají v městě a na předměstích volného tempa užívati.

Čl. 8.

Velocipedista upozorniž na záhybech ulic a křižovatkách pasanty včasně zvonkem a jezdiž kolem nich ve vzdálenosti nejméně jednoho metrů.

Čl. 9.

Jezditi v řadách není dovoleno, při současné jízdě za sebou dovoleno jetí jednostupem jen ve vzdálenostech nejméně dvou metrů.

Čl. 10.

Každý velocipedista jest povinnen, při potkávání nebo dojíždění pěších, koňů jízdeckých nebo povozních dáti ze vzdálenosti nejméně 20 metrů znamení zvoncem nebo píšťalou.

Velocipedistovi náleží dále zřetel míti na koně jízdecké a povozní, přicházející mu vstříc a jestliže tito se lekají aneb jich průvodce k opatrnosti, napomíná, seskočiti ihned a vzdaliti svůj stroj dle možnosti z obzoru koní.

Čl. 11

Vozům poštovním a hasičským bezvýminečně nutno se vyhnouti.

Čl. 12.

Při silné mlze, vánici a v třídách velmi spádných jest jízda na velocipedu zapovězena vůbec.

Čl. 13.

Každé přestoupení tohoto pro obvod obce budějovické platícího policejního předpisu se dle §35 obecního řádu tresce pokutou až k obnosu 10 zl. a v stavu neschopnosti k placení vězením až do 48 hodin.

Tolik tehdejší úřední nařízení.

Ve fotogalerii je i průkaz opravňující řízení kola z 21. dubna 1905 patřící Vojtěchu Michálkovi. Již tehdy nebylo v Budějovicích cyklistů málo. Legitimace má totiž číslo 2536.

A ještě jednu zajímavost na závěr. Milan má naprosto unikátní sbírku 31 zvonků na kola s různými motivy Budějovic nebo s reklamami cyklistických firem. Tehdy bylo prestiží, aby každý prodejce velocipedů měl svoje originální víčko na zvonek. Je sympatické, jak si naši předci pohráli s detaily.