Pořádání akcí se Robin Mikušiak věnuje už zhruba 30 let. Není tedy náhodou, že se pod jeho značkou zrodila také jedna z největších kulturních akcí v Budějcích. Letní festival Město lidem, lidé městu se i přes všechny překážky letos uskuteční. Jak se hlavní organizátor akce ke kultuře vlastně dostal? A jak se podle něj festivaly v průběhu let změnily? I o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Budějckou Drbnu.
Robine, jak jste se vlastně k pořádání akcí dostal? Děláte to už poměrně dlouho…
V devadesátých letech jsem propadl taneční hudbě. Bylo to pro mě něco absolutně nového, nevídaného. S kamarády jsem tyhle první party, které se v Česku konaly, objížděl a po čase jsme se rozhodli něco podobného také uspořádat.
A jak to dopadlo?
Částečně jsme asi měli štěstí, částečně jsme to vzali seriózně, jako práci. První akce, kterou jsme uspořádali, se konala u Orlíka na Holešické tvrzi a později pak byla jedním hudebním časopisem vyhlášena jako Open air roku. A tím to začalo.
To je velký úspěch na začátek. Považujete to za svou nejlepší akci? Nebo byste vybral nějakou jinou?
Mezi ty nejúspěšnější bych zařadil určitě Město lidem. Pak velmi úspěšný byl tady v Písku Slopestyle Contest, což byly jedny z největších závodů horských kol v městském prostředí. Byla tady špička z Evropy nebo Ameriky. Dodnes nechápeme, jak se nám to tři roky za sebou mohlo podařit. No a hodně lidí z Budějovic si asi pamatuje několikaletou sérii indoor parties Explosion, nebo tři velmi úspěšné Hip hop indoor festivaly.
Když se zaměříme na Město lidem, lidé městu. Jak vlastně nápad na tuhle akci vznikl?
Tím, že dělám akce už dlouho, tak jsem chtěl něco podobného udělat i tady. Hodně jsem cestoval a dost zajímavých akcí jsem viděl ve Španělsku, Itálii. Chtěl jsem tu atmosféru přenést i k nám. V době, kdy jsem o tom nejvíc přemýšlel, o tom asi začali přemýšlet i v Budějcích, protože vypsali grant, na který se to dalo docela dobře připravit. Ten grant jsme vyhráli a já začal tvořit tým budějckých lidí, kteří by nám s tím pomohli. Bylo mi jasné, že na tom musí pracovat Budějčáci, že to jen my z Písku dělat nemůžeme.
A proč jste se vlastně rozhodl udělat to v Budějcích?
Poněvadž je to koncept, který si myslím, že potřebuje větší město. Malost, a to ve všech podobách smyslu tohoto slova, by typu akce nepomohla. I když i s tím se v Budějovicích potýkáme.
Festival se bude letos konat už poosmé. Jak se změnil od prvního ročníku?
No, asi začnu tím, čím je stejný. Nebo alespoň doufám, že je. Hlavně atmosférou, protože to je nejvíc, co ta akce může lidem nabídnout. Jiná je asi tím, jak vyrostla. Teď už se to nedá dělat v tom počtu lidí, který byl na začátku. Do technického zabezpečení se musí vkládat mnohem více peněz. Vůbec to, aby to mohlo fungovat. Z pěti tisíc lidí na pětadvacet tisíc je prostě obrovský nárůst. Smutné je, že na to máme pořád stejné peníze a díky tomu jde do programu každý rok méně financí. Úspěšný festival díky zvyšujícímu se počtu návštěvníků získává více peněz na vstupném a může ho vylepšovat. My ne. Vstupné neexistuje, ale návštěvnost se zvýšila několikanásobně.
Co vidím hodně pozitivně je ale také to, že nás vzala na milost sorta lidí, kteří v centru bydlí. Ze začátku byli proti ve všem, ale začali jsme s nimi komunikovat a v tomto směru cítím, že jsme se zvládli posunout dopředu.
Když už zmiňujete lidi, kteří byli ze začátku proti, nemáte obecně pocit, že vaše práce je trochu nevděčná? Vždycky se najde velké množství lidí, kteří by to udělali jinak, udělali by to líp. Jak snášíte třeba kritiku?
Kritika, pokud není sprostá a má smysl, může posunout člověka do toho, aby akci udělal líp. V mnoha případech je kritika neomalená a zbytečně agresivní, a v tom případě je těžké se s někým domluvit. To se snažím filtrovat. Nemá cenu se tím zabývat. V Budějcích mi jedna paní dokonce vyhrožovala zastřelením.
Co mě mrzí a štve je to, že bohužel většinou jsou ti křiklouni slyšet nejvíc. A je škoda, že hodně politiků těmto lidem více naslouchá.
Nelitujete někdy toho, že jste se tímhle směrem vydal?
No, zrovna jsem říkal kamarádovi, který dělá ve strojírenství, jestli tam nemají nějaký menší úvazek. (smích) Ten pocit, že mi někdo dal práci, kterou musím udělat, mám zodpovědnost jen za to, to by se mi líbilo.
Ale nevím, jestli bych u toho vydržel. Vždycky se nakonec najde něco, co mě znovu přinutí se do pořádání akcí pustit.
Když se ještě vrátím k té kritice, jste vy sám velkým kritikem?
No jasně. Vždycky je všechno špatně, málokdy jsem s něčím spokojený. Ale zase, když se mi to líbí, tak to dokážu hodně ocenit. Bohužel v Česku se mi to stane opravdu málokdy. Nejblíž tak na Slovensku. Tím mám na mysli třeba festivaly. Čechy trpí obrovským počtem akcí, které jsou z pohledu hudebního, kulturního a podobně vlastně úplně zbytečné a berou finance těm, co by to chtěli dělat dobře.
To je na tom Česko s kulturními akcemi tak špatně?
Je jich hodně. Na počet obyvatel tady podle mě máme nejvíc festivalů v Evropě. Což se bohužel podepisuje na kvalitě. Za mě by bylo rozhodně lepší mít jich míň, ale kvalitních. Akce, kde se nebudou opakovat ti samí interpreti, nebude tam k jídlu pořád langoš…
Koronavirus zasáhnul kulturu hned po gastru asi nejvíc. Jak podle vás bude vypadat kulturní léto v Česku?
No, bude se asi konat hodně menších akcí. Většina těch velkých to odpískala. A já se jim ani nedivím. V tuhle situaci by měla těmto organizacím pomoct města, kraje, stát….. Kultura na tom totiž může být špatně letos, ale příští rok taky nemusí být vůbec žádná. Zásadní problém má i cestovní ruch a ten je strašně na kulturu navázán. I proto mě mrzí, že nebyla naše akce podpořena více ze strany města, poněvadž máme jedinečnou možnost přilákat do Budějovic více turistů v kontextu mnoha zrušených eventů. Vnímám to jako promarněnou šanci. Jak jsem ale řekl výše, bez financí to nelze.
Naštěstí pro Budějčáky, Město lidem, lidé městu se i přes to všechno letos uskuteční. Na co všechno se mohou lidé těšit?
Moc rádi bychom trošku ulevili návštěvníkům v ulicích a část programu přenesli na náměstí Přemysla Otakara II. Větší aktivity jako módní přehlídka, koncert a podobně by zde dobře fungovaly. Zároveň bychom tam rádi realizovali ojedinělou světelnou instalaci. Zbytek míst by měl zůstat v podstatě v nezměněné formě. Dětský program a právě módní přehlídka však budou jiné. Nově se o dětské úsměvy bude starat Martina Hadravová Dobosiová se svými kamarádkami a o módní přehlídku Jakub Eliáš, budějovický rodák a velký znalec módy, který do města přiveze několik velmi známých modelek a influencerek.
Nakonec bych rád vyzval všechny kreativní a šikovné Budějčáky, kteří by měli chuť být součástí programu, aby se nám ozvali. Rádi je zařadíme do programu. A na druhou stranu bych rád požádal o shovívavost ty, které akcí nějak omezujeme, či je rušíme. Snažíme se o to, aby negativ bylo co nejméně a aby bylo nepoměrně více těch, kteří se baví a mají akci rádi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.