Na Šumavě se v posledních letech rozšířila invazivní rostlina lupina mnoholistá, která je známá i pod názvem vlčí bob. Vzhledem ke svým vlastnostem omezuje růst původních druhů. Lupina mnoholistá jim brání v růstu například svými velkými listy a tím, že roste brzy na jaře, což omezuje klíčení další flóry.
„Tato rostlina je u nás geograficky nepůvodní, původem je ze západní části Severní Ameriky. Nemá tady proto své přirozené nepřátele a snadno se šíří do vlhčích, chladnějších, ale slunných míst s kyprými půdami. Je invazní nejen pro nás, ale i pro evropské severské státy, jako Finsko, Švédsko, Norsko. Na seznamu invazivních druhů ji mají třeba i ve Švýcarsku,“ uvedla krajinná ekoložka NP Šumava Daniela Steinbachová.
Podle ní řadu návštěvníků parku lupina zaujme svým vzhledem. Má výrazně modré květy. „Jedná se o bobovitou rostlinu a jako všechny bobovité je schopná přes hlízkové bakterie kořenovým systémem vázat vzdušný dusík. Takže se snadno uchytí na místech, která jsou mechanicky narušená, kde ještě není tolik živin. Dá se říci, že je to taková pionýrská rostlina obsazující místa po stavbách, podél cest, v kamení, písečné náplavy řek a potoků,“ dodala Steinbachová.
Navíc vytváří ideální podmínky pro rostliny jako například kopřiva nebo kulturní druhy trav. Tím pádem ale vytlačuje chráněné rostliny, které bývají konkurenčně slabé.
Lupina se nejvíce vyskytuje v okolí obydlených oblastí jako Kvilda, Modrava, Filipova Huť nebo Stožec. „K šíření lupiny přispívají i sami turisté, kteří ji utrhnou a poodnesou o pár kilometrů dál, kde se vysemení,“ řekla krajinná ekoložka Romana Roučková.
Šumavský národní park redukuje lupinu mnoholistou různými způsoby. Například ji mechanicky vytrhává. S likvidací rostliny pomáhají i zemědělci. Park však na redukci lupiny nepoužívá biocidy, což jsou prostředky z chemických látek nebo mikroorganismů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
