středa 30. září 2020 Jeroným

Každoročně zemřou na loukách stovky tisíc mláďat. Jejich ochrana nemůže stát jen na dobrovolnících, říká Pavla Benettová

Stop sečení srnčat. Tak se jmenuje kampaň, pomocí které se snaží skupina dobrovolníků zmírnit každoroční hrozné následky senosečí. Během května a června se totiž louky stávají úkrytem pro mláďata srnek, zajíců a dalších drobných živočichů. Velmi často ale jejich život končí pod noži sekaček.

Květen a červen jsou pro dobrovolníky z kampaně Stop sečení srnčat, kterou zastřešuje spolek Hlas zvířat, krušnými měsíci. „Začínají se kosit trvalé travní porosty a pícniny, a zároveň je to doba, kdy přicházejí na svět mláďata mnoha druhů živočichů, kterým louka skýtá úkryt, útočiště nebo potravu. To, co v přírodě fungovalo po tisíciletí, je narušeno činností člověka a bohužel právě v téhle době dochází k nesmírným ztrátám na mláďatech,“ popisuje koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat Pavla Benettová.

Pomocí kampaně se snaží informovat veřejnost o problému ochrany zvěře před sečením. Každoročně totiž touto cestou na loukách zemřou stovky tisíc mláďat. „Vedeme jednání s politiky, aby tento problém řešili, ale ti udělají nějakou změnu v systému pouze pokud uvidí, že veřejnost má zájem tento problém řešit,“ popisuje Benettová.

I proto se skupina snaží oslovovat lidi, aby se zapojili do pomoci zemědělcům a myslivcům a pomohli jim přímo v terénu na loukách v době sečení. Prohledávat louky totiž může každý. „Jsme rádi za každou nohu a hledající oko, čím více lidí, tím lépe. Jinak co se přímo vynášení srnčat týče, podle zákona může se zvěří manipulovat jenom myslivec. Naše akce proto provádíme vždy v koordinaci s myslivci,“ vysvětluje Benettová. Sama kvůli tomu absolvovala myslivecký kurz.

Práce v terénu

Práce dobrovolníků začíná velmi brzy ráno. Těsně před sečením se musí projít a prohledat porosty a louky. „Jde o to vyhnat z louky ukrytou zvěř tak, aby se nestala obětí sekaček, a zejména je nutné vynést srnčata či zajíčata, která jsou ještě tak malá, že sama před sekačkou neutečou. V tom je právě ten největší problém,“ popisuje.

Na jihu Čech existuje lokální skupina „Vyhánění srnčat – senoseč Krumlovsko, Kaplicko, Budějovicko“, kam se mohou připojit lidé, kteří chtějí pomoci, a potom se dle svého času účastnit vyhánění.

Letos se skupině podařilo zachránit kolem 70 až 80 srnčat. „To už je dobré číslo. Přesto jsme ale zaznamenali i smutné ztráty, zejména v jeteli, který je náročný na prohledávání. Přesto že jsme chodili v poměrně husté rojnici, nenašli jsme všechna srnčata, a bohužel některá zemřela posečením. Je to vždycky strašně smutné. Nejhorší je, když si uvědomíte, jak silný mateřský pud srna má, a jak moc takovou ztrátou trpí,“ vysvětluje.

Nejvíce srnčat se jim letos podařilo najít v Ločenickém jeteli. Během jednoho rána se devíti dobrovolníkům a šesti myslivcům podařilo najít celkem deset srnčat. „Sekačky přijížděly na pole, když jsme ještě chodili, načasování bylo úplně dokonalé. Na té louce nebylo posečeno žádné srnče,“ usmívá se koordinátorka kampaně.

Nutná pomoc z ministerstva

Ochrana srnčat ale nemůže podle Benettové do budoucna stát jenom na dobrovolnících. „Vše je to o lidech. Nejdůležitější je dobrá komunikace mezi myslivci a zemědělci, která stále na mnoha místech nefunguje. Někteří nás napadají, že všechny zemědělce a myslivce odsuzujeme, ale není to tak. Známe spoustu zemědělců a myslivců, kteří ochranu zvěře řeší. Ale je třeba říci nahlas, že je bohužel stále také hodně těch, pro které je zvěř spíše škůdcem, pro které tyto akce nejsou důležité, kteří jsou lhostejní k nářku srnčat s přesekanými běhy, a kteří nechtějí vydat žádnou energii navíc, aby takovýmto tragédiím na loukách zabránili,“ říká.

Pomoct by místo dobrovolníků mohla detekční zařízení, kterými by byly sekačky vybaveny. „Ministr zemědělství Miroslav Toman nám před dvěma lety řekl, že pokud se všichni shodnou na tom, že je potřeba vybavit sekačky senzory, vydá to jako nařízení. Přestože to skutečně nutnost je, obávám se, že zůstane jenom u slov,“ popisuje Benettová.

Řešením by podle Pavly Benettové byly dostatečné finanční prostředky z ministerstva zemědělství. „Chceme prosadit vyšší dotace na plašiče, vypsat dotace na drony s termovizí… zkrátka zajistit, aby nedocházelo k tak enormním ztrátám na zvěři,“ uzavírá.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo17 čtenářů

Foto Archiv Stop sečení srnčat

Štítky Stop sečení srnčat, senoseč, dobrovolníci, srnky

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.