Přesně před dvaceti lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní představitelé státu, provázely ji ale také protesty ze sousedního Rakouska. Za dvě dekády zatím vyrobil tolik elektřiny, která by stačila celé České republice na skoro pět let.
Na jeden z milníků historie české energetiky se pracovníci elektrárny připravovali řadu let. Reaktor spustili operátoři už 11. října 2000, ve čtvrtek 21. prosince večer elektrárna vyrobila a dodala první elektřinu. „Příprava trvala řadu dní. Ve chvíli, kdy jsme měli dodat první elektřinu, za námi stál na blokové dozorně („velíně“) třeba tehdejší ministr průmyslu spolu s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a řada dalších lidí. Přesto jsme byli neustále připravení najíždění přerušit v případě potřeby, ale naštěstí to nebylo nutné,“ vzpomíná tehdejší operátor a současný vedoucí reaktorového bloku Václav Havlíček.
Bezpečnost se ještě v průběhu přípravy stala klíčovou prioritou. K jejímu ohrožení nikdy nedošlo, největší a nejvýkonnější české turbíny ale energetikům v několika případech způsobily vrásky na čele. „Hlavně při spouštění jsme řešili provoz prototypových turbín v sekundárním, tedy nejaderném okruhu. Jen pro představu, váha jednoho ze tří nízkotlakých rotorů je 120 tun, obvodová rychlost nejdelších lopatek přesahuje dvojnásobek rychlosti zvuku a montáž rotorů je hodinářská práce s přesností na setiny milimetru. Turbogenerátory jsou citlivé na řadu parametrů a museli jsme se s nimi naučit zacházet, nikdo podobné zkušenosti neměl,“ vysvětluje další někdejší operátor a nyní člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Jihočeská elektrárna se navíc stala jedním z nejkontrolovanějších jaderných zařízení na světě. Za první dvě dekády prošla desítkami mezinárodních misí. Žalobami jí hrozili především protijaderní aktivisté. Těsně před jejím spuštěním Česká republika uzavřela s Rakouskem mezivládní dohodu, zahrnující mimo jiné nadstandardní tok informací k jižním sousedům.
„Vyplácí se nám, že jsme se i přes náročné začátky v období dokončování výstavby a spouštění naučili být naprosto otevření. Seriózní diskuzi vítáme, a v současné době už je daleko klidnější a racionálnější, než tomu bylo před dvaceti lety, i když je přirozené se setkávat s různými názory nejen v energetice,“ doplňuje Zronek.
Do posilování bezpečnosti a zvýšení efektivity provozu temelínské elektrárny ČEZ za dvacet let investoval téměř 20,5 miliard korun.
Energetici postupně zvyšovali i efektivitu provozu. Původní výkon zvýšili o více než 200 megawatt elektrických. Jinými slovy, postupnými vylepšeními postavili v Temelíně virtuální blok, kterým nahradili jeden velký uhelný blok a ročně tak pomohli ušetřit přibližně milion tun CO2.
Celkem Temelín od 21. prosince 2000 dodal do přenosové sítě 254 miliónů megawatt, což odpovídá téměř pětileté spotřebě celé České republiky. Svým provozem navíc ušetřil přes 200 milionů tun oxidu uhličitého a dalších znečišťujících látek. Právě díky Temelínu mohla společnost ČEZ odstavit uhelné elektrárny o výkonu 2000 MWe a v tomto trendu bude dál pokračovat.
Elektrárna Temelín je zatím v přibližně třetině plánovaného provozu, oba české jaderné zdroje hodlá ČEZ, v souladu s mezinárodní praxí, provozovat 60 let.
Od zahájení provozu nedošlo v elektrárně Temelín k žádné události, kterou by mezinárodní stupnice INES hodnotila jako nehodu či havárii. Nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2017, konkrétně 16,48 TWh. Do modernizace a posilování bezpečnosti ČEZ od začátku provozu Temelína investoval téměř 20,5 miliard korun.
Foto archiv JE Temelín
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
