Národní park Šumava chce zmapovat výskyt losů. Je to téměř detektivní práce, říká koordinátor

„Mapování losů je téměř detektivní práce. Přesto, že los evropský měří i více než dva metry, dá se ve volné přírodě jen velmi těžko zahlédnout. Součástí monitoringu jsou tak dlouhé hodiny strávené v terénu a také množství nachozených kilometrů. K nejdůležitějším, detektivní terminologií řečeno, „zajištěným důkazům,“ se řadí především trus,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava.  

Nalezený trus následně putuje na analýzu DNA, díky které je možné identifikovat konkrétního jedince. „Doufáme, že s pomocí shromážděných časoprostorových údajů o výskytu a analýzy trusu budeme schopni posoudit aktuální velikost populace a určit místa trvalejšího výskytu losů v krajině,“ dodává.

Návrat po 400 letech

Los evropský žije na Šumavě už od sedmdesátých let 20. století, kdy se na jihu Čech vrátil po 400 letech. V současné době je u nás silně ohroženým druhem, který je chráněn zákonem. Hlavním místem výskytu je kromě Jindřichohradecka také oblast Lipenska.

„V roce 2017 však došlo na Lipensku ke třem dopravním nehodám, při kterých zahynuli tři losi. Předpokládáme, že tato smutná bilance má nepříznivý vliv na zdejší losí populaci, a proto jsme se s kolegy zaměřili na ověření aktuální početnosti losů na obou březích vodní nádrže Lipno až po hranice s Rakouskem,“ doplňuje vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

S mapováním výskytu losů může pomoci široká veřejnost. Jakékoliv poznatky přijmou zaměstnanci národního parku na e-mailu los@npsumava.cz. „Pomůžou nám jakékoli informace o pozorování losů nebo nalezení jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, nebo specifické okusy, případně přímá pozorování za posledních pět let. Zajímají nás přesuny těchto zvířat na větší vzdálenosti, než je jen oblast Šumavy, proto uvítáme pozorování losů z celých jižních a západních Čech,“ uzavírá Vladimír Dvořák.