Rok 1895 - v Budějovicích to vře. Rivalita mezi německými a českými občany roste. Měšťanský pivovar, dnešní Samson, je výrazně proněmecký a čeští právovárečníci jsou nespokojení a dumají: „Co si tak založit vlastní pivovar a pít naše české pivo?“ Osloví zástupce české buržoazie, získají potřebný kapitál a budějovický Budvar je na světě.
Budvar přežil do dnešních dní a svou slávou zastínil i svého, mnohem staršího konkurenta z Lineckého předměstí. Ne všem podnikům, které byly založeny na podobné vlastenecké vlně, se ale tak dařilo. Málokdo ví, že v Budějovicích vznikla druhá tužkárna, která měla konkurovat slavné Hardtmuthově továrně. Upřímně, slyšeli jste někdy o firmě Národní podnik obchodní a průmyslový, s.r.o? Asi ne, a přesto to byl poměrně velký závod, který v Budějovicích zaměstnával až 130 zaměstnanců.
Jeho vznik můžeme datovat také do roku 1895 a pohnutky jeho zrodu byly stejné jako u Budvaru. „Češi musí psát českými tužkami a Hardtmuthové jsou Němci, tak je nebudeme podporovat“. Na rohu Skuherské a Lipenské ulice vznikl výrobní komplex, jehož součástí byly grafitové mlýny, pily, brusky a vše poháněly parní stroje. Vyráběly se hlavně tužky, které svými názvy podporovaly národnostní cítění. Považte, který Čech by nechtěl psát v té době tužkami s názvy: Marold, Aleš, Palacký nebo Libuše?
A jak továrna, která měla na svých výrobcích jako znak čtyřlístek, dopadla? Moc slavné to nebylo. Nikdy nedosáhla věhlasu Hardtmuthky a po roce 1948 byla znárodněna a přičleněna ke svému slavnějšímu konkurentovi.
Ještě dnes, když půjdete Lipenskou ulicí, si můžete prohlédnout poslední zbytky vzpomínek na českou tužkárnu. Milanovi fotky Vám usnadní hledání.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
