Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.
Automaticky roztřídit alespoň sklo, plast a papír od ostatního směsného odpadu už se naučila velká část lidí v Česku a ačkoliv patříme v tomto ohledu mezi nejvzornější národy v Evropě, poměr tříděného vůči směsnému odpadu by měl i nadále stoupat.
V následujících letech se totiž k ekologickým důvodům třídění přidají i výrazně i ty ekonomické. „Dle požadavků evropské legislativy by se totiž mělo třídit maximum odpadu a na skládky by mělo být ukládáno minimum odpadu. Bude k tomu motivovat i vyšší skládkovací poplatek, který se ze současných 500 Kč postupně zvýší na 1 850 Kč v roce 2030,” uvedla Lucie Müllerová, mluvčí společnosti EKO-KOM, jež zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů v České republice.
Téměř čtyřnásobné zvýšení poplatku zasáhne nejvíce obce a městské samosprávy, které nesou náklady na likvidaci směsného odpadu na svých bedrech. Změnu však pocítí i obyvatelé, obce budou totiž nejspíše nuceny přenést část nákladů na občany formou zvýšení poplatků za komunální odpad. „Zda svoz odpadu výrazně zdraží, bude záležet na nastavení odpadového hospodářství v obci a především na tom, jak pečlivě obyvatelé obce třídí své odpady,” vysvětlila Müllerová.
Každý občan svým přístupek ke třídění ovlivní náklady na svoz komunálního odpadu, foto: Tomáš Valnoha
Vyšší množství tříděného odpadu představuje pro obce hned dvojí finanční úlevu - vedle nižších poplatků za spalování a skládkování získávají také aktivní í příjem. „Za vytříděné obalové materiály dostávají obce od společnosti EKO-KOM finanční odměnu,” uvedla Müllerová.
Často jde přitom o částky, které obci pokryjí veškeré náklady spojené s obsluhou barevných kontejnerů. „Podle dat z roku 2019 obdrželo 56 % obcí za třídění obalových odpadů od společnosti EKO-KOM větší odměnu, než kolik je stála poměrná část nákladů třídění související s obaly,” přiblížila mluvčí. „Čtyřiadvacet procent obcí navíc uvedlo, že na odměně za třídění obalových odpadů dostanou dokonce více, než jsou jejich celkové náklady na obsluhu barevných kontejnerů,” dodala.
Svědomitě třídící obyvatelé výrazně ulevují obecním rozpočtům, není proto divu, že se města snaží motivovat k co nejdůkladnějšímu třídění. Jak vyplynulo z ankety redakce Drbny, metody volí různé: od kampaní až po slevy na poplatcích.
Například v Plzni si město podle Marie Fialové z tiskového oddělení magistrátu uvědomuje, jak je spolu s dobrou dostupností barevných kontejnerů důležitá i osvěta veřejnosti a ekologická výchova dětí. „Město motivuje občany Plzně ke třídění snad všemi dostupnými prostředky. Ať už je to množstvím přistavených odpadových (barevných) nádob, rozsáhlou sítí sběrných dvorů a sběrných míst, přistavováním velkoobjemových kontejnerů, mediálními kampaněmi nebo vzděláváním dětí od útlého věku ve školkách a školách,” vyjmenovala Fialová.
Na obyvatele všech generací cílí například kampaní Čistá Plzeň. Její součástí je i festival Čistá Plzeň Fest určený pro žáky plzeňských základních škol i širokou veřejnost. „Vzhledem k pandemii covid 19 nebylo možné v minulém roce navázat na projekt Čistá Plzeň Fest. Uvidíme, zda se to podaří v tomto roce, ale určitě v roce 2022 bychom se k tomuto projektu chtěli vrátit a ukázat obyvatelům Plzně, jak pomáhá třídění odpadů a cirkulární ekonomika obecně,” dodala Fialová.
Na aktivní zapojení obyvatel sází v sousedním kraji. Karlovy Vary letos vyhlásily letní úklidovou výzvu. Šest karlovarských čtvrtí v ní bude soupeřit ve třídění a úklidu kolem nádob na tříděný odpad.
„Cílem kampaně je rozšířit povědomí o možnosti třídění převážně kovů a skla. Město si od akce slibuje zvýšení výtěžnosti u těchto komodit,” vysvětlil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Kampaň přitom provází intenzivní mediální propagace v tisku, na sociálních sítích, billboardech a dalších reklamních plochách ve městě. „Během těchto měsíců mohou lidé potkávat náš promo tým. Hostesky budou za vyplnění krátkého dotazníku rozdávat lidem drobné dárky,” prozradil Kopál, podle něhož může město díky správnému třídění stavět například nová dětská hřiště, lavičky nebo stojany na kola.
Liberec každoročně pořádá oblíbené dětské odpadové dny, zdroj: Liberec.cz
Netradiční formu vzdělání a zapojení se do problematiky odpadového hospodářství volí v Liberci. Podle mluvčí města Jany Kodymové odměňuje město v průběhu roku drobnými výhrami své občany například za správně vyplněné tématické křížovky či osmisměrky.
„V rámci předcházení vzniku odpadu spolupracujeme také s Portálem Nevyhazuj to!, který formou soutěží motivuje lidi, aby věci spíše darovali, než je vyhazovali do komunálního odpadu. Na podporu předcházení vzniku odpadu nám nyní jezdila i letáková kampaň v MHD,” doplnila Kodymová. Pro děti pak město pravidelně pořádá dětský odpadový den. „Letos v září se uskuteční již pátý ročník. Akce je mezi nejmenšími hodně populární,” dodala mluvčí.
Celou řadu aktivit spojených s ekologickou výchovou pořádá i Olomouc, respektive Centrum ekologických aktivit Sluňákov.„Jde např. o dlouhodobý projekt „Jakpak odpad dopad?“, který je každoročně aktualizován a obsahuje vzdělávací programy pro školy i širokou veřejnost v oblasti odpadového hospodářství – např. Den Země, Ekojarmark, Ekologické večery, Odpadová olympiáda apod.," vyjmenovala mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.
Veškeré podrobnosti k třídění odpadů mají podle mluvčí Olomoučané přehledně k dispozici na stránkách Olomouc třídí, kde je i přehledná mapa rozmístění stanovišť tříděného odpadu.
Jihlavané si pro občany připravila interaktivní webové stránky, zdroj: Jihlava.cz
Hravou a interaktivní formu osvěty se mohou pochlubit také v Jihlavě. „Aktivity města cílí na předcházení vzniku odpadu a dodržování zásad cirkulární ekonomiky. A protože vše s odpadem související je založeno na informovanosti a chování lidí, máme stránky, které všechny výše uvedené aktivity podporují,” vysvětlil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.
Na zmíněných webových stránkách se Jihlavané například dozví, jaký je osud konkrétního druhu odpadu po jeho vytřídění a najdou zde instrukce ke všem praktickým informacím a motivačním programům, jež město pro obyvatele připravuje.
Jedním z nich je například tzv. door to door třídění. Obyvatelé dostávají na vyžádání od vlastní nádoby na tříděný odpad, které pak město pravidelně sváží. Obdobný systém funguje i v Hradci Králové nebo Českých Budějovicích.
„V Budějovicích jdeme cestou motivace pro třídění. Obecně se nám ukázalo a potvrdilo, že největší motivací pro lidi je dostupná a pohodlná sběrná síť, včetně u nás zavedeného třídění D2D (door-to-door), tedy od prahu domu,” okomentoval náměstek českobudějovického primátora Ivo Moravec.
Další z cest, jak snížit množství odpadu, je opětovné využití věcí, které by jinak skončily na skládce. Města proto v posledních letech podporují vznik tzv. re-use center. „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. V Brně proto funguje v šesti sběrných střediscích projekt ReUse. Lidé zde mohou odkládat nebo naopak za symbolickou částku pořídit nádobí, knihy, obrazy, hračky, sportovní potřeby, zkrátka vše, co se jednomu jeví jako nepotřebné a druhému ještě poslouží nebo mu udělá radost,” popsal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Peníze vybrané v re-use sběrných dvorech pomáhají v Brně přírodě dvojnásob, putují totiž na výsadbu květin. „Od roku 2016 Brňané přispěli více než půl milionu korun, které pomohly vysázet 477 m² trvalkových záhonů, 608 m² květnatých luk a přes 55 tisíc cibulovin,” doplnil Poňuchálek.
Obdobná re-use centra mohou lidé využít také v Olomouci či Hradci Králové. „Re-use centra ve dvou sběrných dvorech jsou novinkou, kterou si obyvatelé velmi rychle oblíbili,” dodala královéhradecká mluvčí Kateřina Šmídová.
foto: Tomáš Valnoha
Náklady na svoz směsného a tříděného odpadu se liší město od města - záleží, zda obec disponuje spalovnou nebo třídící linkou. Liší se proto i výše poplatku za svoz komunálního odpadu. A právě možná sleva na poplatku je dalším krokem, ke kterému už se rozhodlo přistoupit několik obcí napříč republikou.
Například Jihlavané mají už několik let možnost získat stokorunovou slevu z poplatku za svoz komunálního odpadu. Stačí se zapojit do programu a s vytříděným odpadem v označených pytlech buď pravidelně navštěvovat sběrné dvory, kde pracovníci zaznamenají návštěvu na kartu registrované osoby, nebo využijí možnosti zmiňovaného door-to-door programu.
Pytle se speciálními QR kódy zavedli před dvěma lety také ve středočeské Dobříši. Lidé nechávají u popelnic pytle s přiděleným evidenčním kódem, podle kterého město pozná, jak obyvatelé třídí. Na základě množství vytříděného materiálu pak stanoví lidem výši slevy. „Kdo nad tím moc nepřemýšlí a neřeší to, zaplatí plný poplatek. Kdo třídí, má slevu až 75 procent,“ prozradil serveru iRozhlas.cz nezávislý starosta Dobříše Pavel Svoboda.
Dlouhodobě odlišný přístup k platbám za svoz komunálního odpadu zvolil magistrát města Prahy. Narozdíl od většiny obcí v Česku je totiž poplatek v hlavním městě totiž přímo úměrný množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu.
„Občané Prahy platí za objem a frekvenci svozu nádoby, kterou si objednali. Čím více tedy občan Prahy třídí, tím menší objem nádoby na směsný odpad využije a zaplatí,” uzavřel tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
