Kde byste chtěli mít Lumbricina? Teplárna se ptá veřejnosti
Až posledního září skončí venkovní výstava Umění ve městě, pro Lumbricina, budějovického endemita, z dílny sochaře Michala Trpáka, to bude znamenat i ukončení pronájmu místa vedle cyklostezky u Stromovky, kde je exponát aktuálně umístěn. Teplárna, která umělcům poskytla materiál v podobě trubek, rozdělovače a ventilů ze zrušené výměníkové stanice, proto hledá místo pro trvalou instalaci díla. Na jejím facebooku po celý srpen poběží anketa, jejíž výsledky firma zveřejní počátkem září.
„Jsme tradiční městská společnost poskytující nonstop služby desetitisícům zákazníků. Názor široké veřejnosti nás vždy zajímá. Těšíme se na originální nápady i na zpětnou vazbu k samotné výstavě Umění ve městě. Napřímo jsme se do ní letos zapojili poprvé. Téma CITY/MĚSTO je nedílnou součástí DNA naší společnosti stejně jako loňské téma AQUA/VODA. To jsme akcentovali ve vlastních aktivitách, směřujících ke zkrášlování veřejného prostoru, a zároveň vyvolání diskuse na aktuální ekologická témata,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Socha Lumbricina představuje industriálního živočicha, vylézajícího na povrch a opět mizejícího pod zemí, jak prolézá CITY/město a budí city/emoce i díky kontrastu, industriálnímu tvarosloví a zelených rostlin, které přináší do veřejného prostoru.
„Socha recykluje již nepotřebné teplovodní podtrubí, které bez povšimnutí prostupuje naše město. A tak se nabízelo parafrázovat toto prostupování jakýmsi červem - žížalou, která se občas objeví na povrchu a nakonec i vykoukne a chrlí zeleň,“ říká sochař Michal Trpák. Ten byl v roce 2007 u zrodu výstavy, která letos přinesla do města přes dvacet instalací. Za 14 let jich byly stovky.
Podle Václava Krále se podobných souvislostí najdou desítky. Stačí se jen na chvíli zastavit a zamyslet. „To je další skvělý přínos uměleckých děl a umělců," říká manažer a připomíná, že pod povrchem města neustále funguje 162 km teplárenských rozvodů. Jsme lidé, kteří se starají o jejich provoz a kteří zde žijí. Zajišťujeme komfort Budějčáků, sdílejících energii, která zlepšuje společné životní prostředí,“ dodal.
Sochař Michal Trpák v této souvislostí říká, že město představuje funkční racionální prostor a je dobré do něj vnášet nová témata. „Umění díky tomu, že nemá přímou funkci, je iracionální. Dokáže veřejný prostor oživit, vnést nové podněty k diskuzi a snad i obohatit jeho obyvatele a návštěvníky,“ uzavřel Michal Trpák.
