ZEVO je projekt, o kterém se často mluví. Budějcká teplárna pod názvem ZEVO Vráto připravuje další projekt oběhového hospodářství kraje, který dokončí odchod od uhlí a zároveň využije energetický potenciál dlouhodobě nevyužívaných odpadů. Pojďme si samotný projekt, který počítá s využitím komunálního odpadu představit.
Zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně ZEVO, je stavba, ve které lze jako palivo ekologicky využívat především směsný komunální odpad, který zůstal po vytřídění v domácnostech či firmách bez jiného využití.
V samotném zařízení se řízenou oxidací vyrábí tepelná a elektrická energie. Odpad lze tedy využít jako lokální, částečně obnovitelný zdroj energie nahrazující fosilní paliva, tedy zemní plyn a uhlí, jejichž těžba a spalování jsou čím dál více vnímané jako společensky nežádoucí.
Význam zařízení si přiblížíme na jednoduchých počtech. 160 tisíc tun odpadu může nahradit zhruba 70 tisíc tun hnědého uhlí nebo zhruba 25,4 miliónu metrů krychlových zemního plynu. To představuje přibližně třetinu spotřeby tepla v objektech napojených na vysokoúčinnou síť teplárny v majetku statutárního města, tedy všech budějčáků.
Spálením zmíněného množství odpadu vznikne za rok přibližně 40 tisíc tun škváry, 9 tisíc tun popílku a zbytků z čištění spalin, 1 800 tun sádrovcového koláče z čištění a 3 800 tun železných materiálů získaných ze škváry magnetickou separací.
A právě například škvára je podle platné legislativy zařazena mezi ostatní odpady a může být předávána k dalšímu využití. Ve vyspělých evropských zemích se úspěšně využívá například při realizaci různých staveb, kde nahrazuje přírodní suroviny jako je písek nebo kámen
„Jelikož není možné veškerý odpad eliminovat, opětovně využít nebo recyklovat, je důležité zbavit se hlavně dvou nejméně žádoucích způsobů, tedy spalování bez výroby energií a samozřejmě skládkování. A právě zde se nabízí řešení označované zkratkou ZEVO. Je to zkratka termínu Zařízení pro energetické využití odpadu, tedy termického zpracování odpadu jako materiálu, z něhož je vyrobena tepelná či elektrická energie, nebo nejlépe obě zároveň v tzv. kogeneračním režimu. Pokud půjdeme odpadovou pyramidou od vrcholového zamezování vzniku odpadů směrem dolů, je právě energetické využití tím posledním smysluplným způsobem, jak s odpady nakládat,“ potvrdil Aleš Rod, ekonom, působící jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA). Právě takové zařízení na jihu Čech v současnosti chybí.
Podle Roda se členské země Evropské unie, a mezi nimi i Česká republika, neobejdou bez investic do výstavby těchto zařízení, v nichž bude končit část komunálního odpadu. V České republice jsou zatím v provozu pouze čtyři taková zařízení – konkrétně v Praze, Liberci, Brně a Plzni. Všechna tato zařízení disponují teoretickou kapacitou na zpracování zhruba 780 tisíc tun ročně. Pro naplnění evropských cílů v oblasti oběhového hospodářství je s přihlédnutím ke struktuře odpadů však nutné tuto roční kapacitu více než zdvojnásobit a pokrýt zbytek republiky. Je tedy jasné, že se neobejdeme bez dalších zařízení, a to i nad rámec plánovaných projektů v Mělníku nebo Komořanech.
Spuštěním moderního ZEVO prokazatelně dojde k dalšímu zlepšení kvality ovzduší, neboť v porovnání se spalováním uhlí či zemního plynu musí ZEVO splňovat daleko přísnější požadavky EU na čistotu emisí. V případě Nového Vráta pak bude navíc využit i stávající komín, který je se svými 160 metry nejvyšší zděnou a betonovou stavbou v jižních Čechách a zaručí dokonalé rozptýlení vyčištěných emisí. Odklon odpadů ze skládek, snížení četnosti jejich požárů, využívání kovů vyseparovaných ze vzniklé škváry a konec spalování fosilních paliv se navíc okamžitě projeví v dramatickém snížení emisí skleníkových plynů.
„Celý koncept po svém zprovoznění rovněž přispěje ke stabilizaci ceny tepla pro vytápění i průmysl. Domácnostem a podnikatelům pomůže také optimalizovat jejich náklady spojené s odpady a splní se tak i legislativní požadavky na budoucí nastavení systému hospodaření s využitelným odpadem, který již nebude možné po roce 2030 v současné podobě ukládat na skládky. Je to lehce kontrolovatelná koncovka pro odpady, které již není možné rozumně zrecyklovat,“ dodává Václav Král, předseda představenstva budějcké teplárny.
Efektivní zařízení však nelze postavit a provozovat všude. Důležité je napojení na distribuční sítě energií, dálnici a železnici. Budoucí ZEVO by proto mělo vyrůst v areálu uhelné výtopny Nové Vráto. Tu od roku 1989 provozuje Teplárna České Budějovice a po ukončení provozu představuje oživení tohoto brownfieldu také unikátní příležitost ke koncepčnímu rozvoji okolního území a této části města. Plánuje se zde rozvoj volnočasových, vzdělávacích i společenských aktivit pro veřejnost. Vyrobené teplo bude celoročně dodáváno do městské sítě. Využití vyprodukované elektřiny i odpadního tepla v místě však představuje další zajímavý potenciál pro zvýšení atraktivity projektu zejména pro místní obyvatele.
„Obavy z negativních vlivů provozu nejsou na místě. Bude se jednat o nejmodernější technologie spalování a čištění spalin, jejichž účinnost si lze ověřit ve stovkách zařízení v Evropě. Důraz je kladen také na optimalizaci systému svozu odpadů,“ ubezpečuje na závěr Král.
Foto Teplárna České Budějovice
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dobrý den, u tohoto článku jsem nenašel, že se jedná o placenou inzerci. Pokud ne, tak mám na vás otázku, myslíte si, že je tento článek výsledkem kvalitní žurnalistiky? Vůbec tam nemá prostor druhá strana.
