Boršov se připravuje na turistickou sezónu

Nejznámější turistická trasa na katastru obce se nazývá Fritschova stezka. Červená turistická značka č.0121 zavádí pěší turisty do romantického údolí Vltavy mezi Boršovem nad Vltavou a Zlatou Korunou. Stezka o délce 18 kilometrů byla vyznačena, místy náročně vyrubána ve skalách ženijním vojskem ve 30. letech 20.století. Celkové náklady na výstavbu Fritschovy stezky činily 30 tis. tehdejších československých korun (za to se nechaly pořídit dvě aerovky nebo malý domek na venkově). Slavnostně byla otevřena v listopadu 1935. Nazvána byla podle významného člena Klubu československých turistů Emanuela Fritsche.

Emanuel Fritsch (*1874 +1956) pracoval jako vrchní technický rada Československých státních drah, přednosta pro udržování dráhy, aktivní člen spolku Československých inženýrů, předseda KČST v Českých Budějovicích od roku 1924. Mezi turisty pracoval jako činný značkař, zasloužil se o záchranu hradu Helfenburk a stavebních památek na koněspřežní dráze. Zasazoval se o značení a budování turistických stezek, na jejich výstavbě a značení se podílel především v Novohradských horách a na Šumavě.

Barevné značení turistických stezek je česká specialita, díky níž můžeme obdivovat přírodu, zajímavosti a památky České republiky křížem krážem.

Fritschova stezka je v péči KČT. Návštěvníci jsou  upozorňováni na opatrný pohyb především ve skalách nad řekou. V žádném případě není stezka určena pro jízdu cyklistů, stezka je zařazena mezi území Evropské významné lokality.

Ze stezky je možno odbočit k boršovskému Hrádku nad řekou, k pomníku sestřeleného US pilota R. Reutera, vidět zříceniny hradu Maškovec nebo Dívčí Kámen, valový systém třísovského keltského oppida, projít jednu z nejstarších českých chatových kolonií U Rybů se stylovou restaurací, prohlédnout je možno zbytky středověkých vápenných pecí, průzkumné štoly z období první republiky, když se zde připravovala výstavba jedné z přehrad Vltavské kaskády a obdivovat romantické výhledy nad řekou lemované horou Kleť.

V minulosti každý rok protékalo údolím Vltavy milion kubíků stavebního a palivového dřeva, a tak se v Boršově dohodli, že uctí památku voroplavců pamětní deskou na jedné ze skal nad řekou.