S obavami sleduje dění ve východní Evropě rodačka z Ukrajiny Naděžda Šišková. Jako politoložka se situací dlouhodobě zabývá. „Konflikt by mohl eskalovat i do dalších států. Je potřeba se rezolutně postavit agresorovi,“ tvrdí docentka Šišková.
„Nyní bude rozhodující reakce světa a to zdůrazňuji, nejde jen o Evropskou unii nebo Ameriku. Jsem ráda, že zazněly odsuzující hlasy z Tichomořské oblasti, z Austrálie, z Japonska. Je důležité zabránit eskalaci konfliktu na území Evropy a celého světa. Je na čase se sjednotit,“ míní Naděžda Šišková.
Vojenské podpory ze strany dalších zemí se Ukrajině zatím nedostává, vliv mohou mít také hrozby v projevech ruského prezidenta Vladimíra Putina. „Tato rétorika agresora je pro něj typická. Kromě výhrůžek ničemu jinému nerozumí, slušné jednání je pro něj projev slabosti. Své projevy adresuje taky obyčejným Rusům, aby je připravil na válku. Podsouvá jim něco, co řada z nich nechce. Ve zprávách na BBC jsem sledovala, jak lidé v Moskvě říkali, že to není jejich válka, ale boj Kremlu. Musíme pamatovat na to, že v Rusku teď není svoboda slova a jakékoliv projevy občanské neposlušnosti jsou velice tvrdě trestány,“ popisuje i další aspekt vyhrocené situace právnička a politoložka, která na grantových projektech spolupracuje s univerzitou Tarase Ševčenka v Kyjevě.
Na Ukrajině má řadu přátel, kolegů i členů rodiny, se kterými je v kontaktu. „Mluvila jsem se spoustou lidí, se svými příbuznými i s kolegy z kyjevských univerzit. Všichni svorně říkali, že Ukrajinci se chovají velice ukázněně. Samozřejmě jsou už nějaké fronty na potraviny. Prezident Zelenskyj povolil všem nákup zbraní a před těmito obchody čekala spousta lidí. Je tam velké odhodlání vlast bránit a ubránit,“ popsala přistup některých obyvatel napadeného státu Naděžda Šišková. S podobným názorem se od svých rodin setkali i ukrajinští studenti Univerzity Palackého, kteří o svých blízkých hovořili během shromáždění na olomouckém Žižkově náměstí.
Pátek, 25. února 2022, 18:33
V pět hodin ráno ho vzbudil telefonát od maminky. Z města Charkiv nedaleko ukrajinsko-ruské hranice ho informovala o střelbě, když Rusko začalo s invazí. Se svou rodinou je teď bývalý student Jihočeské univerzity Artěm Kriučkov v kontaktu a pozorně...
Z Ukrajiny ale přicházejí zprávy o mohutných explozích a zasažení obydlených oblastí. „Kolegyně plakala do telefonu. Nikdy předtím nezažila bombardování, bydlí v paneláku a říkala, že to bylo strašně cítit a měla obavy, že dům se zbortí. Jsou nešťastní, ale je tam obrovské odhodlání neustoupit a bránit do posledního svou zem,“ podotkla k dalšímu hovoru do válečné zóny odbornice na mezinárodní právo.
Podle docentky Šiškové může agrese Ruska pokračovat i směrem k dalším suverénním státům. „Pokud se zaměříme na výroky prezidenta Putina z posledních měsíců, tak například tvrdil, že Rusové žijí ve státu, který je pouze ze šedesáti procent tvořen jejich zemí a z dalších čtyřicet procent je na území jiných států. Má na mysli i další státy bývalého sovětského svazu, které jsou nyní členy Evropské unie i NATO,“ upozorňuje.
Instituce i občané napříč Českou republikou vyjadřují ukrajinským občanům solidaritu a hledají cesty, jak jim v tíživé situaci pomoci. „Podpora z České republiky i dalších zemí je velice aktivní a je důležité, aby neustala. A stejně tak i z dalších zemí. Jen to může agresora zastavit, když pocítí, že ztrácí podporu, tak doufejme, že to povede ke stažení,“ míní Naděžda Šišková a dodává: „Situace je ale nesmírně kritická. Válka v Evropě se v nějaké míře se dotkne každého. Destabilizující stav je potřeba ukončit co nejdříve, je to v zájmu celého světa,“ zdůrazňuje rodačka z Kyjeva.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
