Šumavský národní park připravuje na příští rok demolici Roklanské chaty, která se nachází u vrcholu Březník poblíž Modravy na Klatovsku. Důvodem je podle parku špatný stav objektu. Roklanská chata se nachází v takzvané přírodní zóně, což jsou území s nejvyšším stupněm ochrany.
„Betonová část chaty je ve špatném stavu a dřevěná zase zasažena dřevomorkou. Čekáme na povolení stavebního úřadu k demolici, ale předpokládáme, že k ní dojde během příštího léta, protože musíme využít pouze období, ve němž nebudeme rušit tetřeva hlušce, který se zde nachází," řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Roklanskou chatu postavil za první republiky Klub českých turistů. Důvodem byl tehdy stoupající zájem o výlety na Šumavu. Oblasti kolem Březníku a Roklanu se ve svém díle věnoval spisovatel Karel Klostermann. A román Ze světa lesních samot děj zasazuje do Podroklanské mýtiny. V 50. letech se však lokalita kolem Březníku pro turisty uzavřela, protože je blízko Německa, které patřilo do západního bloku. Roklanskou chatu začala využívat jako své zázemí pohraniční stráž, která ji však následně opustila a objekt chátral. V roce 1991 vznikl šumavský národní park a Roklanskou chatu získal do své správy.
Dvořák uvedl, že NP Šumava se snaží otevřít cestu na nedaleký Modrý sloup, která vede z Březníku na hranice s Německem. Jde o místo v sousedství Roklanské chaty, kde podle přírodovědců žije ve vyšší míře tetřev hlušec. „Rozhodli jsme se v tomto smyslu upřednostnit Modrý sloup, který je pro turisty velmi atraktivní. A s ohledem na vliv na životní prostředí není možné mít případně přístupnou Roklanskou chatu i Modrý sloup," uvedl mluvčí parku.
Bývalá turistická útulna i přes svůj současný žalostný stav láká různé dobrodruhy k přespání. „Snažíme se stále zabezpečovat přístup do chaty, ale stává se, že najdeme vypáčené dveře, nebo okna. Lidé dovnitř lezou a teď opravdu nikdo neví, kdy to celé spadne,“ varuje Dvořák.
Kvůli záchraně Roklanské chaty se už před lety uvažovalo o jejím zařazení na seznam kulturních památek. Tato iniciativa však narazila na ministerstvu kultury, které chatu odmítlo prohlásil kulturní památkou zejména vzhledem k jejímu žalostnému stavu. Pro byl ale například Plzeňský kraj.
„Lidé si často pletou Roklanskou hájenku zmiňovanou Karlem Klostermannem v románu Ze života lesních samot. Ale současná Roklanská chata není Roklanská hájenka, která sloužila jako hostinec a ubytovna. Ta stála na jiném místě, byla mnohem starší a je dávno úplně pryč. Hájenku zlikvidovalo vojsko po roce 1950. Poblíž stála roklanská nádrž, která v případě plavení dříví sloužila jako zásobárna vody. Když byla potřeba, tak se voda pustila, aby zvýšila stav vody a umožnila lepší plavení dříví. Také hráz této nádrže odstřelili vojáci. Dodnes je tam ta protržená hráz viditelná,“ říká mluvčí parku. Těsně vedle Roklanské chaty v dobách Železné opony vyrostla pohraniční rota Roklan. Ta už dnes také neexistuje. Zbyly po ní jen základy zarostlé v trávě.
Základy bývalé roty Roklan vedle Roklanské chatyPro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
