Jak moc znečistily novoroční ohňostroje ovzduší? Nejvyšší hodnoty naměřili v Táboře

Za výrazné znečištění ovzduší během novoročních oslav mohou podle meteorologů prachové částice, které se při odpalování zábavní pyrotechniky dostávají do ovzduší. Hodnoty, které Český hydrometeorologický ústav během silvestrovských oslav naměří, bývají nejvyšší za rok.

Jinak tomu nebylo ani letos. Ze všech měřených stanic v republice byla nejhorší situace v Táboře. „Vůbec nejvyšší hodinová maxima byla letos zaznamenána na stanici v Táboře, a to 821 mikrogramů na metr krychlový,“ uvedli meteorologové v tiskové zprávě. Hodnoty byly naměřeny mezi půlnocí a jednou hodinou ráno na Nový rok.

Doposud nejvyšší naměřené hodnoty byly z roku 2004, kdy stanice zaznamenala 618 mikrogramů prachových částic na metr krychlový.

Stanice v Táboře funguje od roku 2003 a nachází se v centru města a v husté zástavbě. To mohlo mít podle ČHMÚ vliv na naměřené hodnoty. „Lze očekávat, že například na hlavních náměstích největších českých měst, kde je intenzita odpalu extrémní, mohou být koncentrace ještě vyšší, přesná data však nemáme,“ uvedli meteorologové. Odpaly navíc podle naměřených dat probíhaly v blízkosti stanice, což vyplývá z rychlosti, během které se kouřová vlečka ke stanici dostala.

Tuny jedu ve vzduchu

A co všechno se během ohňostrojů do ovzduší uvolňuje? Podle Petra Klusoně z Ústavu Chemických procesů Akademie věd ČR jde o velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem.

Ohňostroje vážně škodí zvířatům i lidem. Nebezpečný je především ohňostrojový smog plný jedů

Čtvrtek, 29. prosince 2022, 18:30Společnost

Tradice nebo zlozvyk? Názory společnosti na novoroční ohňostroje se různí. Faktem však zůstává, že zábavní pyrotechnika je nebezpečná. Nejen že velice škodí zvířatům, jimž exploze a záblesky způsobují enormní stres, ale do ovzduší se uvolňují...

Z dat, která mají čeští vědci k dispozici, vyplývá, že při novoročních oslavách se každoročně do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tun hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Tím ale výčet zdaleka nekončí. Například baria, které se používá k dosažení zelené barvy, se do vzduchu dostane více než deset tun. Další tunu pak představuje stroncium potřebné pro dosažení červené barvy a pět set kilogramů mědi, jež má na svědomí modré efekty.

Ve výbušninách jsou v menším množství přítomné ale i další nebezpečné látky jako například červený fosfor, síra či práškový zinek. Při výbuších se okolní vzduch doslova zahltí jedovatými látkami, které jsou po vdechnutí pro člověka velmi nebezpečné. „Množství baria se oproti běžnému pozadí v ovzduší během pětačtyřicetiminutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70 až 80násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ upřesňuje Klusoň. Takové znečištění ve vzduchu poté přetrvává v závislosti na klimatických podmínkách i řadu dní.