Duševní zdraví mladých dospělých vážně ovlivnila pandemie, uvádí průzkum

Organizace si nechala vypracovat v pořadí již třetí výroční zprávu o duševním stavu světa (MSW) s cílem lépe porozumět stavu duševního zdraví. V průzkumu shromáždila odpovědi od více než 400 tisíc účastníků ze 64 zemí a ptala se respondentů na jejich rodinné vztahy, přátelství a celkovou duševní pohodu.

Průzkum zjistil, že během pandemie se jen trochu zlepšilo zhoršující se duševního zdraví, které skupina měří pomocí skóre zvaného "kvocient duševního zdraví". Vyplynulo z něj, že průměrné skóre se za poslední dva roky snížilo o 33 bodů - na 300bodové stupnici - a stále nevykazuje žádné známky zotavení, zůstává na stejné úrovni jako v roce 2021.

Průzkum rovněž zjistil, že mladí dospělí mají ve srovnání s předchozími generacemi větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím.

Lidé ve věku 18 až 24 let měli také nižší "sociální já", což je ukazatel, který měří, jak jedinec vnímá sám sebe a schopnost udržovat smysluplné vztahy. Bylo také třikrát pravděpodobnější, že nebudou vycházet s rodinnými příslušníky, a uváděli vyšší míru nestability a konfliktů v rodině.

Mladí dospělí také častěji neměli blízké přátele ve srovnání s osobami staršími 75 let, uvádí průzkum.

„Tento trend, který byl patrný již před pandemií, představuje prudký zvrat vzorců zdokumentovaných před rokem 2010 a ukazuje spíše na dramatický pokles duševní pohody s každou mladší generací než na nárůst pohody s věkem," poznamenala studie.

Podle výzkumu celosvětově ubývá rodinných vztahů, což může poškodit duševní zdraví člověka.

Lidé bez blízkých přátelských vztahů a se špatnými rodinnými vztahy mají desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít špatné duševní zdraví, zjistil výzkum.

„Tato data naznačují, že jsme dosud plně nedocenili hluboce vztahovou povahu lidské psychiky. Jakkoli se můžeme domnívat, že jsme každý z nás nezávislý, naše pohoda má hluboce vztahovou povahu," uvedla Tara Thiagarajanová, která organizaci Sapien Labs založila.