Do České republiky se po zimě vrací ze zimovišť v Africe vlaštovky a jiřičky. Tradiční poslové jara staví svá hnízda v blízkosti lidí, kteří jim hnízda spolu s vajíčky nebo mláďaty velmi často shazují. Ornitologové ale upozorňují, že je to v rozporu se zákonem. Nechte je u sebe bydlet, žádají.
Vlaštovky a jiřičky se podle ornitologů po zimě vracejí většinou na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách,“ říká odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě Lukáš Viktora.
Vlaštovky podle něj najdeme nejčastěji uvnitř, ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech nebo zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak staví svá hnízda na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.
Každý rok se ale ornitologové setkávají s tím, že se lidé poslům jara, jak se oba druhy přezdívají, snaží v hnízdění zabránit. „Lidé umisťují překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Vlaštovkám zase lidé úmyslně zamezují vletět do objektu, kde mají hnízdiště,“ popsal Viktora.
Výjimkou nejsou ani případy, kdy lidé hnízda s vejci nebo mláďaty shazují. Podle odborníka je takové jednání nejen barbarské, ale i v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. „Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ upozorňuje Viktora.
Jedním z důvodů, proč lidé vlaštovky a jiřičky na svých nemovitostech nechtějí, je obava z trusu, který se může pod hnízdem hromadit. To se dá ale podle ornitologů vyřešit jednoduše podložkou. „Podložku z libovolného materiálu – dřeva, překližky nebo plastu, širokou 20–30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit,“ doplňuje Viktora.
Se stavbou hnízda mohou lidé vlaštovkám a jiřičkám pomoct. „Oba druhy potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás jim může pomoci tak, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.
Vlaštovky a jiřičky jsou považovány za tradičního posla jara. Když krmí mláďata, uloví jeden pták denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jiřičky stejně jako ostatní ptáci včetně holubů přenáší různé choroby a parazity. Kdo nechce aby mu ptáci sídlili na půdě, balkónu, pod střechou nebo na jiném místě musí jim v tom technicky zabránit dříve než se tam tito ptáci usadí. Čekat až zahnízdí a pak jejich hnízda likvidovat by mělo být a v mnoha případech je trestné.
Shazování hnízd v době hnízdění je samozřejmě bezohlednost, na druhou stranu mi kdysi ornitologové doporučili staré hnízdo v zimě shodit, protože může být zvětralé (a s mláďaty se pak může zřítit, což se nám bohužel stalo) a také kvůli parazitům, kteří se tam mohou množit. Po shození jednoho takového hnízda po odletu jiřiček z něj vylezly desítky ptačích štěnic. Museli jsme to vystříkat sprejem proti blechám. Na místě původního hnízda si pak další rok jiřičky postavily nové, čisté hnízdo.
