Velmi negativně hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti skutečnost, v jaké podobě ve středu schválila Sněmovna zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu. Poslanci ve finále odmítli návrhy některých svých kolegů na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Stát má vybrané čtyři lokality, ze kterých se bude vybírat, kde do roku 2050 vybuduje hlubinné úložiště jaderného odpadu.
„Nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, kterou konečné úložiště je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN),“ informoval Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a zároveň starosta města Horažďovice.
Starostové dotčených obcí sdružených ve zmíněné platformě poukazují na to, že pro Správu úložišť radioaktivních odpadů je inspirací Finsko, které již hlubinné úložiště staví. Podle starostů se naše úřady mohly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě. Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem.
„Jsme velmi zklamáni přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti, kteří nepodpořili slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě. Starostové obcí se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i Senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům,“ konstatoval Michael Forman.
Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zdůraznil, že zákon má pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle ministra urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí, které budou mít dostatečnou lhůtu se vyjádřit. Snaha poskytnout jim také právo veta podle ministra "nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu".
Aktuálně jsou ve hře pro stavbu hlubinného úložiště lokality Březový potok na Klatovsku v Plzeňském kraji, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína v Jihočeském kraji. Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů. Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť.
Foto Správa úložišť jaderného odpadu SÚRAO
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
