Rudě zbarvené nebe ráno i večer. Jak vznikají červánky? A o čem vypovídají?

Snad každý byl v posledních týdnech svědkem světelné show, která se na nebi objevuje během východu nebo západu slunce. Pro typické zbarvení do červené, žluté a oranžové barvy se vžilo označení červánky.

Podle meteorologického slovníku jde o světelné jevy v atmosféře, které jsou pozorovatelné v části oblohy, kde se nachází Slunce. Se zmenšováním výšky Slunce nad obzorem se barva slunečního světla mění postupně ze žluté přes oranžovou až na červenou. Zanikají při výšce Slunce zhruba 5° nad obzorem.

„Vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a rozptylem na molekulách vzduchu, částicích prachu a podobně. Velikost rozptylu se zmenšuje s rostoucí vlnovou délkou procházejícího záření. Červená část spektra prochází v období západu Slunce atmosférou s menším zeslabením než ostatní části spektra, a proto ve slunečním záření převažuje,“ vysvětluje slovník.

Na opačné straně oblohy se při červáncích objevuje temná plocha. Podle Evy Houbové z oddělení regionální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu jde o stín Země.

Velmi často se ve spojení s tímto jevem hovoří o změně počasí. Podle barvy se dá odhadnout, jaké počasí bude následovat. „Červánky vypovídají o množství vodních kapek nebo prachu v ovzduší. Takže pestré zbarvení červánků vypovídá o blížícím se dešti nebo větru. Pokud převládá žlutá barva, čekejme větrno. Načervenalá dolní základna oblačnosti značí zhoršení počasí, pokud je to při východu Slunce, pak ještě týž den bude pršet. Pokud je při západu Slunce purpur na jinak jasné obloze, čeká nás hezké počasí. Jasná, stříbřitá záře dlouho do noci značí, že bude hezky,“ vysvětlila Houbová.