Je v tom nadšení, vděčnost i touha se zapojit, popisuje studentský parlament jeho předseda Adam Vácha

Předsedou Jihočeského studentského parlamentu jste se stal už na prvním zasedání, jak se Vám to podařilo? 
Naše nejužší skupinka, která zakládala parlament, se skládala ze tří lidí. V momentě, kdy už jsme byli oficiální, jsem byl ve druháku a další dva kluci ve čtvrťáku, kandidatura u nich už v podstatě nepřicházela v úvahu, proto jsme se domluvili, že za původní organizační tým budu kandidát na předsedu já. Víceméně jsem se stal předsedou, protože jsem využil příležitosti. Samozřejmě touha něco změnit, na něčem se podílet a být součástí většího celku tam taky byla, ale jednoduše jsem to chtěl zkusit. Předsedou jsem už rok a půl, byl jsem znovuzvolen minulý rok v listopadu, což znamená, že funkční období mám do 5. prosince tohoto roku. 

Budete kandidovat znova?
V té době budu ve čtvrťáku. Záleží na tom, jak budu stíhat ve škole a záleží, jestli tam bude někdo, komu to budu moct s čistým svědomím svěřit. Snažím se lidem v předsednictvu předat, co nejvíce zkušeností, aby parlament udrželi i beze mě, kdybych musel z jakéhokoli důvodu odstoupit. Ti lidé tam jsou skvělí a jsem rád, že se na ně dá spolehnout. 

Snaha o vytvoření Jihočeského studentského parlamentu se nikdy nesetkala s úspěchem, dokud jste se k projektu nedostal. Co byla ta správná cesta k jeho vzniku?
Vždycky jsem přemýšlel, jestli mám u téhle otázky lhát a vymýšlet si něco velkolepého. Pravda je totiž dost jednoduchá. V roce 2022 poslal Honza Pokorný zprávu našemu školnímu parlamentu, jestli se nechceme zapojit do tvorby krajského parlamentu. Na Krajském úřadě následovala schůze asi čtyř školních parlamentů, které byly více aktivní. Přes prázdniny jsme začali připravovat založení, na podzim se konala schůze s náměstkem panem Klímou, který tomu byl otevřený, díky čemuž jsme mohli 12. prosince 2022 uspořádat první zasedání Jihočeského studentského parlamentu. 

Jak často se jihočeský parlament setkává?
Setkáváme se průměrně jednou za měsíc na zasedaní, převážně na krajském úřadě. Do toho se vidíme na různých akcích.

Předseda Jihočeského studentského parlamentu Adam Vácha.

Jak se stát členem?
Nejjednodušší je kontaktovat někoho z vedení parlamentu, kdo podá bližší informace. Ovšem vždycky jsme rádi, když zájemci přijdou přímo na zasedání, stráví tam s námi den a poté se rozhodnou, zda by chtěli pokračovat. Další možnost je zeptat se svého školního zástupce v parlamentu. Jsme rádi za každého, kdo přijde a má zájem pomáhat. 

Jihočeský studentský parlament má mnoho členů, jakou má strukturu?
Parlament je složený z předsednictva, to je orgán, který řídí činnost parlamentu a určuje směr. Skládá se z osmi členů a tvoří ho předseda, první a druhý místopředseda, a dále řadoví členové předsednictva. Každý má své portfolio, například člen předsednictva pro finance nebo akce a kulturu, zkrátka mají na starost to, co je baví a čemu rozumí. Kontrolní komise pak dohlíží na správné fungování parlamentu, co se týče dodržování stanov a vnitřních předpisů.

Dokážete nám přiblížit vizi Jihočeského studentského parlamentu?
Řekl bych, že původně jsme měli přestřelené nápady typu změna vzdělávacího systému. Postupem času se to vyvinulo do trochu jiného plánu, ten považuji za velmi důležitý, a to sice být organizace propojující středoškoláky. Chceme, aby parlament otevíral dveře, boural sociální bubliny a dával středoškolákům nové možnosti, protože v dnešním světě médií a sociálních sítí je každý v té své malé bublince a je fajn vídat se s lidmi, kteří vidí věci jinak.

Jaké konkrétní akce nebo projekty už jste zrealizovali?
V posledním půl roce byl náš velký projekt zvýšení informovanosti a zájmu o volbách do evropského parlamentu mezi mladými lidmi. Pořádali jsme simulaci evropského parlamentu, debatu s kandidáty do evropského parlamentu, kde jsme měli o špičky těch kandidátek, pořádali jsme několik studentských debat, ať už online, tak prezenčně, abychom to dostali přímo mezi ty středoškoláky. Dělali jsme i kampaň na sociálních sítích, kde jsme zveřejňovali informační videa o fungování evropského parlamentu. Pro mnohé včetně mě to byly první volby. Jsem rád, že se to povedlo, že na to byly skvělé ohlasy a spousta mladých nám říkala, že díky tomu k volbám půjdou.

Jaká je odezva studentů?
Pozitivní. Je z toho cítit nadšení, vděčnost a touha se do toho taky zapojit. Konkrétně po debatě s kandidáty do Evropského parlamentu za námi chodila spousta lidí a děkovala nám za tu příležitost. Je vidět, že studenti mají větší důvěru ve společnost, protože k nim není tak nepřátelská a politiky vnímají jako normální lidi, mají větší důvěru v to, že volbami mohou něco změnit. Podporujeme tím demokratické smýšlení v lidech.

Na co se chcete zaměřovat dál?
Co se týká krátkodobých plánů do konce kalendářního roku, tak 16. září chystáme debatu s kandidáty do krajského zastupitelstva, na konci měsíce 30. září se uskuteční první zasedání školního roku. O prázdninách nás čekají teambuildingové akce pro členy parlamentu. Prioritou je dostat se v září přímo do škol, abychom mohli představit parlament a nabrat nové členy. Z těch dlouhodobých plánů je to rozvíjení spolupráce s partnerskými organizacemi, projekt mediální a finanční gramotnost do škol, zvažujeme výměnné pobyty mezi školami. 

Zmiňujete rozvíjení spolupráce s partnery. S kým konkrétně spolupracujete?
Politika je pro nás důležitým tématem a vždy ji řešit budeme. Spolupráce s politiky je čistě odborná, za účelem něco řešit a převážně měnit věci pro mladé. Typ spolupráce s politiky je dvojí. Buď se jedná o konkrétní projekty, které se snažíme realizovat, to je třeba zmiňované partnerství s panem náměstkem Klímou, který nás podporuje jako organizaci. Druhý typ je spolupráce v rámci nějaké akce. Co se týče mládežnických organizací, tak jsme zapojeni například v Republikovém fóru parlamentů dětí a mládeže, to je organizace, která slučuje školní, městské a krajské parlament. Jsme zapojeni v České středoškolské unii, takže hodně spolupracujeme s partnery na krajské úrovni, můžu zmínit Středoškolský sněm hlavního města Prahy, Krajský parlament mládeže v Karlovarském kraji nebo Krajský studentský sněm Jihomoravského kraje. Pochopitelně spolupracujeme i se školními parlamenty a od nového roku plánujeme pořádat schůze předsedů těchto organizací, aby se i oni mohli propojovat a vyměňovat si názory a zkušenosti.

Zasedání Jihočeského studenského parlamentu. 

Máte pocit, že to funguje?
Určitě a jsem za to strašně rád. Těší mě, že s námi organizace chtějí spolupracovat a jednají s námi jako rovný s rovnými. 

Setkal jste se už s nějakými překážkami, které bylo potřeba zdolat?
Překážek je celá řada. Ta nejočekávanější je škola, můj prospěch kvůli tomu trpí, řadě učitelům se to moc nelíbí. Na druhou stranu je to daň, kterou jsem ochoten zaplatit. Moji kamarádi z toho taky nejsou nadšení. Člověk občas spí dvě hodiny denně, když je potřeba něco dotáhnout do dalšího dne. Visí na mě celé předsednictvo, takže se snažím do toho dávat maximum. Není to jednoduché, ale věřím, že to zvládám, jak nejlépe můžu a jsem vděčný za všechny, kteří mi pomáhají.

Co si myslíš, že je největší výzva pro dnešní jihočeské studenty?
Podle mě jim nejvíce chybí to, o co my se snažíme, což je propojovat je. 

Jakou roli mají studentské parlamenty pro vzdělávací systém? 
Vždycky záleží na uchopení a na tom, jak si tu organizaci nastaví vedení. Školní úroveň je individuální o konkrétních projektech, personách i hmotných věcech. Krajská úroveň je mezistupeň a má výhodu v tom, že střední školy zřizuje kraj. Krajské organizace mohou poskytovat podporu a mentoring, například jsme ve Strakonicích řešili navýšení maximální povolenou absenci na škole, respektive, aby se normalizovala vzhledem k ostatním školám. Národní úroveň je o vzdělávání v obecné rovině, většinou už neřeší konkrétní problémy.

Blíží se supervolební rok, jak to sleduješ? Sleduješ politickou situaci, je to pro tebe nějaká ambice být v politice?
Situaci sleduju, nikoli protože by mě to bavilo, ale naopak proto, jak se mi ta situace protiví. Jestli chci být politikem? V nejbližší době určitě ne. Uvidíme kam mě cesty zavedou, vždycky ze srandy říkám, že kandidovat budu po padesátce, až se budu nudit. 

Jaká témata podle tebe budou rozhodovat volby? 
Záleží na úrovni, kam ty volby budou. Na krajské úrovni to budou především témata lokální, tudíž doprava, školství nebo velké téma zdravotnictví a dostupnost lékařů. Co se týče národní úrovně, tam to bude hodně individuální, osobně se zaměřuju na bezpečnost a obranu. Jinak typicky lidé volí podle toho, jak se jim žije, takže hospodářská situace bude rozhodující. U nás je to specifické i tím, že se vláda rozdělila na dva bloky, což dělá celou situaci komplikovanější, nikomu to neprospívá a je mi to líto. 

Říká se, že se mladým do politiky nechce, dokážou to studentské parlamenty změnit a vychovat mladé politiky? 
Studentské parlamenty mladé politiky rozhodně vychovávat můžou, hlavně díky tomu, že jim dávají důležité kompetence, ať už rétorické, organizační nebo umět pracovat týmově. Myslím si, že mladí jsou aktivní a chtějí se zapojovat, jen jim to často není umožněné, jsem rád, že se o tom v poslední době mluví.