Středa, 21. srpna 2024, 18:09
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Náletové dřeviny odstraňuje kráčivý bagr, který je vyřezává nad bylinným patrem, a zachovává tak životní prostor pro ohrožené rostliny, hmyz, plazy. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení(OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice. Novinářům to dnes řekli zástupci ČEPS a 1. písecké lesní a dřevařské.
Náletové dřeviny nejprve odstraní kráčivý bagr. „Ten se speciálně vyvinutým adaptérem kopíruje terén a náletové dřeviny zvládne vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno. Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase to rostlo,“ řekl Josef Hajný, správce energetického majetku ve společnosti ČEPS, který má na starosti údržbu ochranných pásem elektrického vedení.
Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye. „Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.
Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. „Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný.
Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst.
Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.
„Lokality pod vodiči jsou takovými přechodovými biotopy zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty zaměřené právě na podporu šetrné údržby ploch pod elektrickým vedením.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
