Vodní záchranáři slaví úspěch. Získali jako první v Česku akreditaci na výcvik záchranných psů

O získání akreditace informovali záchranáři na svém Facebooku. „Našemu spolku se jako prvnímu v České republice podařilo akreditovat vzdělávací program pro výcvik záchranářských psů v týmech K9 u Mezinárodní federace pro záchranu života. Psí vodní záchranáře využívají vodní záchranné služby po celém světě, a nyní můžeme i my,” pochlubili se záchranáři v příspěvku. 

Podle hlavní psovodky Jany Máškové tak mohou být psi po absolvování kurzu se svým psovodem oficiálně nasazeni do ostrých záchranných akcí, ale i různých pomocných prací ve vodě.  „Vodní záchranařina tady zatím fungovala jenom v rámci sportovky nebo sportovního zaměření. To samozřejmě také vypovídá o nějakých schopnostech a dovednostech těch pejsků, ale neopravňuje je to k zásahu,” vysvětluje. 

Vzdělávání ve čtyřech úrovních 

Vzdělávání psů v akreditovaném programu probíhá ve čtyřech úrovních. „Teď už můžeme začít pracovat s mladými psy, kteří ještě nebudou úplně schopní zvládat ty nejtěžší záležitosti a situace, ale budou se na to připravovat. Jde o pejsky ve věku kolem osmého měsíce a ti se učí fungovat mezi lidmi, dětmi. Po absolvování té první úrovně mohou chodit do různých zařízení a na akce, kde se věnují vzdělávacím programům a podobně,” popisuje Mášková. 

S dalšími úrovněmi se už logicky stupňují i kompetence psa a psovoda. V druhé úrovni už mohou pejsci do vody a v rámci předváděcích akcí ukazovat různé jednodušší cviky, jak ve vodě pracují. „Potom přichází třetí a čtvrtá úroveň, kdy už ten tým (pes a psovod pozn. redakce) musí být schopen zvládnout určité záchranné situace ve vodě společně,” dodává hlavní psovodka. Teprve po splnění čtvrté úrovně má tým plné kompetence pro nasazení do záchranných akcí. 

A v jakých situacích přesně mohou záchranáři psy využívat? Jednou z nejčastějších situací je podle Máškové například to, když si lidé na Lipně vypůjčí menší plavidla nebo šlapadla – a ať už kvůli počasí nebo nedostatku sil – se nezvládnou dostat zpět na břeh. „My samozřejmě můžeme využít technikou, můžeme použít člun nebo loď, ale jenom do určité hloubky. A třeba zrovna na Lipně je velmi často mělko, takže na některé úseky se velmi dobře nechá využít záchranářský pes,” vysvětluje Mášková.

Vycvičení psi jsou podle ní schopni v plné síle utáhnout až dvoutunovou loď. „Ta síla je opravdu ohromná. Specificky třeba novofundlandský pes dokáže šetřit energii a pracovat na větší vzdálenosti dlouho. Nejsou moc rychlí, nejsou úplně temperamentní, ale to může zmást. Díky svým genetickým predispozicím jsou uzpůsobeni na to, aby šetřili sílu pro dlouhodobou těžkou zátěž,“ dovysvětluje psovodka. 

Vodní záchranařinu mohou podle ní dělat kromě novofundlandského psa například zlatí retrívři a labradoři. “Může to být vlastně jakékoliv plemeno, pokud ho té záchranařině naučíme. Ale my preferujeme psy, kteří k tomu mají predispozice. Navíc, potom na té úrovni 3 a 4 už je to také limitováno váhou,” dodává.  

Na jihu Čech teď působí zhruba osm týmů, které už jsou na nejvyšší úrovni. „Já předpokládám a doufám v to, že to osloví i další lidi, kteří budou chtít s těmi pejsky pracovat a že se naše řady rozšíří,” uzavřela psovodka Jana Mášková.