Kvůli nedostatku vody není od úterý splavný úsek Vltavy od Kořenska na Českobudějovicku přes nádrž Orlík na Písecku. Jde přibližně o 50 kilometrů dlouhý úsek. Na vodní nádrži Orlík klesla v úterý ráno hladina pod výšku, při níž nemůže být v provozu plavební komora v Kořensku, která lodě přenáší.
„Jakmile na hrázi Orlíku klesne voda pod výšku 345,60 metru, opatření obecné povahy omezuje lodní provoz na Vltavě," řekla ředitelka státní plavební správy Klára Němcová. Úsek mezi Kořenskem a Orlíkem využívají především rekreační lodě, čluny a hausboty, na nichž se lidé plaví třeba až do Prahy. Plavební komora v Kořensku totiž přepraví jen lodě o maximální délce 44 metrů a šířce 5,6 metru.
„Pro nás zákaz splouvání z Kořenska prakticky nic neznamená. Vozíme turisty na lodích z Týna nad Vltavou hlavně například k Hněvkovickému jezu nebo k soutoku Vltavy a Lužnice. Lidé ani moc netouží po dlouhých jízdách na lodi," řekl David Machart z Jihočeské plavební společnosti.
Výška řeky klesla kvůli suchu v posledních týdnech. Do vodní nádrže Orlík nyní přitéká přibližně 25 metrů krychlových vody za vteřinu, ale minimální odtok je 40 krychlových metrů za vteřinu. „Je to dáno tím, aby přehrada splnila svůj účel, což znamená, že v době sucha musí nadlepšovat průtok Vltavy. A to platí o každém vodním díle na vltavské kaskádě," řekl Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Dodal, že dostatek vody v řece pak zachovává vhodné podmínky pro ekosystém.
Vltavská vodní cesta nabízí mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou nabízí několik výletních linek. Kromě toho trasu využívají také menší rekreační lodě. Zájem o vodní cestu stoupl v roce 2017, kdy kdy se dostavěla plavební komora na jezu v Kořensku. Ředitelství vodních cest (ŘVC) investovalo do projektů souvisejících se splavněním řeky od roku 2010 přibližně dvě miliardy korun. Ročně vltavskou vodní cestou v jižních Čechách od května do září propluje více než 40 tisíc lidí.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám