Ptákem roku 2026 je pěnice černohlavá, výborný zpěvák i symbol století českých ornitologů

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, patří k nejznámějším a nejlépe slyšitelným ptákům české krajiny. Každé jaro oživuje lesy, zahrady i městské parky svým bohatým zpěvem, podle něhož získal jméno celý rod pěnic. Samec je snadno rozpoznatelný díky černé čepičce na temeni hlavy, samice má čepičku rezavě hnědou.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila pěnici černohlavou ptákem roku 2026, která střídá ptáka roku 2025 konipasa horského. Volba má symbolický význam, jelikož právě pěnici má ČSO ve svém logu a udělením titulu upozorňuje na své sté výročí. Organizace se ochraně ptáků, jejich výzkumu i popularizaci věnuje nepřetržitě od roku 1926.

„Pěnice černohlavá je příkladem druhu, který se dokázal dobře přizpůsobit změnám prostředí. Z původních křovin v lesích a v polních remízech snadno pronikla i do parků, zahrad a městské zeleně. Její přizpůsobivost přispívá k tomu, že se jí daří. Od 80. let minulého století, kdy se ptáci začali pravidelně systematicky sčítat, se její populace ztrojnásobila, a to jak v Česku, tak na celoevropské úrovni. V Česku s počtem 1,5 až 2 miliony hnízdních párů patří do první pětice nejpočetnějších druhů,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Pěnice je nenápadný, štíhlý pěvec o něco menší než vrabec. „Jejím typickým znakem je výrazná čepička na temeni. U samic a mláďat je skořicově hnědá, zatímco u samců během dospívání získává charakteristickou černou barvu,“ říká Alena Klvaňová z ČSO. Díky tomu ji lze dobře odlišit i od podobných druhů.

 Česká společnost ornitologická vytvořila přehled, jak rozlišit pěnici od sýkory.

Skutečnou předností pěnice černohlavé je její zpěv. V Česku tráví pěnice zhruba půl roku a přilétá koncem března a na podzim většina populace odlétá do zimovišť ve Středomoří. S postupně mírnějšími zimami se však objevují i jedinci, kteří se pokoušejí přezimovat ve střední Evropě.

Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá vážným hrozbám. „Velké nebezpečí čeká na tažné ptáky především na migračních trasách a zimovištích ve Středomoří, kde jsou dodnes bohužel ilegálně loveni, ať už do sítí, nebo velmi drastickou metodou na lep,“ upozorňuje Vermouzek. Právě pěnice patří k nejčastějším obětem pytláků například na Kypru, Maltě či v Itálii. Každoročně takto zahyne až 1,8 milionu pěnic.

Jak pěnice podpořit

Kampaň pták roku 2026 chce na tento problém upozornit a zároveň vyzvat veřejnost, aby se zapojila do ochrany ptáků i péče o krajinu a zahrady. Pomoci lze například omezením pesticidů, ponecháním části zahrady přírodě nebo výsadbou keřů a stromů, které ptákům poskytnou úkryt i potravu.

„Během hnízdění potřebuje pěnice dostatek hmyzu, kterým krmí mláďata. Jeho výskyt podpoříme tím, že se vyhneme používání pesticidů, necháme část trávníku neposečenou a poskytneme mu úkryt a místo pro přezimování, například ve formě hromady listí nebo starých větví,“ radí Klvaňová a doplňuje, že pěnice rády využívají například bez, střemchu, tis a rybíz jako úkryt i zdroj potravy v podobě plodů.