Sokoli v Písku dostali nový domov, zabydleli se už druhý den

Impuls k instalaci vzešel z dlouhodobého pozorování místní populace. „Věděli jsme, že se sokoli stěhovaví v okolí Písku vyskytují, rozhodli jsme se proto na základě doporučení ornitologa Libora Šejny, který dravce dlouhodobě monitoruje, umístit dvě budky do dvou různých lokalit ve městě, které se zdály z hlediska hnízdních podmínek nejvhodnější. Hned druhý den, co jsme budky nainstalovali, jsme díky záběrům z fotopasti a kamery věděli, že obě budky sokoli objevili, což potvrdilo naše předpoklady a potěšilo nás, že výběr místa pro umístění obou budek byl správný,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí.

Rychlá reakce dravců naznačuje, že výběr místa byl skutečně trefou do černého. Jedna budka byla umístěna na komíně v areálu teplárny ve výšce zhruba devadesáti metrů, druhá ve výtopně Samoty o něco níže. Právě výška je pro sokoly zásadní. „Sokoli hnízdí ve velké výšce, budky se proto umisťují minimálně v padesáti šedesáti metrech, proto byly teplárenské komíny pro tyto účely ideální,“ vysvětlil Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov.

Sokolům se nové budky zalíbily.

Samotná instalace nebyla vůbec snadná. „Oslovili jsme specialistu, který má s umisťováním sokolích budek a pracemi ve výšce zkušenosti – musel totiž na ochoz komínu vystoupat a poměrně velkou budku nahoru vytáhnout, pak ji pečlivě ukotvil, aby se nepřevrhla, nakonec ji vysypal keramzitem,“ sdělil David Schwedt. Vchod do budky, který je velký a opatřený dřevěným odpočívadlem, směřuje na východ, odkud nejméně často fouká vítr.

Vše už nyní nasvědčuje tomu, že by se na komíně mohl usadit celý pár. „Díky fotopastem u hnízd víme, že na teplárenském komíně je celý dospělý pár a samec nosí samici k budce potravu. Je zde tedy velká pravděpodobnost, že zahnízdí,“ doplnil Šejna.

Projekt má kromě ochranářského rozměru i praktický přínos pro město. Populace holubů v Písku čítá řádově tisíce kusů a dlouhodobě způsobuje problémy. Sokoli by mohli situaci přirozenou cestou pomoci stabilizovat, jelikož holubi tvoří v potravě sokola 60 až 80 procent. Pokud se sokoli na komínech skutečně usadí, mohli by postupně přispět k tomu, že počet holubů v Písku klesne.

Sokol stěhovavý je navíc poměrně konzervativní druh a nerad mění hnízdiště, takže je pravděpodobné, že budky na teplárenských komínech nebudou sloužit jen současným párům, ale i dalším generacím.