Ve Větřní poblíž Českého Krumlova žije přibližně 4200 obyvatel, z toho pět stovek Romů. Mnozí z nich se před časem nastěhovali do tamních ubytoven a spekulanti tak od státu začali díky tomu dostávat nemalé peníze. Nejen o tomto ožehavém tématu diskutovala při své páteční návštěvě obce ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová se starostou a jihočeským radním pro dopravu Antonínem Krákem.
„Mrzí mě, že se potýkáme s problémy, které se tady za ta léta nahromadily. Bude nějakou dobu trvat, než se nám tento systém, založený změnami v dávkách, podaří odbourat,“ uvedla ministryně krátce po svém jednání se starostou Krákem a návštěvě Klubovny pro děti a mládež, provozované obcí.
Jako řešení vidí posílení personálu na úřadech práce, kde dávky na bydlení vyplácí a kontrolují. „Novelou zákona už stát nebude vyplácet nejvyšší částky ve chvíli, kdy je na pokoji například pět lidí. Ubytovny musí splnit určité standardy, navíc o tom, komu se dávka na bydlení vyplatí, budou nově rozhodovat obce,“ potvrdila Marksová Tominová (ČSSD).
Vyplacené dávky na bydlení v posledních letech rostou. V roce 2012 na ně stát vydal zhruba 7,4 miliardy korun, vloni už téměř 12,1 miliardy. Ministerstvo práce nyní chystá návrh koncepce sociálního bydlení, z něhož pak bude vycházet nový zákon. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2017.
Podle návrhu má mít chystaný model dva pilíře. První představuje podporu lidem v tísni, aby si bydlení udrželi. Do něj spadá právě dávka na bydlení. Druhý pilíř zahrnuje krizové bydlení a pak sociální a dostupný byt, potřební by je měli dostat podle své situace. Ministryně již dříve prohlásila, že zákon musí dát obcím povinnost, aby na svém území vyčlenily na sociální bydlení část bytů.
Řeč přišla také na formu finanční podpory z úřadů práce určené k aktivizování dlouhodobě nezaměstnaných do veřejně prospěšných prací. „Rovněž se osvědčily projekty pro děti v předškolním věku a jejich maminky. Je rozdíl, jestli dítě nastoupí do školy rovnou z rodinného prostředí, nebo předtím chodilo do nějakého typu mateřské školy,“ uvedla ministryně v Sobotkově vládě.
Jak přiznává větřínský starosta Antonín Krák (ČSSD), situace v obci se zhoršila po omezení výroby Jihočeských papíren. „Ve své éře měly papírny na dva a půl tisíce zaměstnanců. Dnes tam pracuje 250 až 300 lidí, a proto ubytovny šly do soukromých rukou lidí, kteří ve Větřní ani nežijí, a začal tady vzkvétat byznys s chudobou,“ řekl Krák s tím, že sama obec eviduje desetimilionový dluh, z něhož zhruba 90 procent tvoří dluhy za nájemné z obecních bytů. „Nutno však dodat, že ne vždy se jedná o Romy.“
Nejvíce Romů žije v Rožmberské ulici, kterou každý, kdo někdy navštívil Větřní, jistě aspoň projížděl. A právě tam se nachází i Klubovna pro děti a mládež od šesti do osmnácti let, kterou Michaela Marksová Tominová v pátek navštívila.
„Doufáme, že když paní ministryně vidí, jak to vypadá v sociálně vyloučené lokalitě, se nebudou některé návrhy zákonů psát jen tak od stolu a budou tvořeny nejen připomínkami úředníků, ale i starostů měst a obcí. Právě oni totiž musí na vzniklé situace reagovat,“ dodal Antonín Krák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
