Geolog Jihočeského muzea Petr Rajlich objevil u Mydlovar na Českobudějovicku 15 milionů let staré kmeny třetihorních stromů. Poté, co je pracovníci muzea vyzvedli ze země, následovala jejich konzervace v Husitském muzeu v Táboře. Experti budou další vzorky analyzovat ve Švýcarsku.
„Část mimořádného nálezu uvidí návštěvníci za rok v nové mineralogické expozici Jihočeského muzea,“ řekl Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie.
Kmeny původně ležely v hloubce zhruba 14 metrů v takzvaném Mydlovarském souvrství, v lokalitě, kde se dnes těží jíly pro cihlářský průmysl. V okolí se ale těžil lignit už na přelomu 19. a 20. století. Nyní část zkamenělého dřeva vyčnívala zpod asi půlmetrové vrstvy zeminy.
„Vloni v létě dělal geolog Rajlich rutinní geologickou prohlídku a odběr vzorků pro Jihočeské muzeum a při té příležitosti uviděl z jednoho svahu, který zarůstal, vykukovat nějaký zbytek starého dřeva. Říkám dřeva zcela úmyslně, protože ačkoliv to prošlo nějakým zkameněním, je to pořád více dřevo než kámen, což je velice zajímavé, protože je to nějakých 15 milionů let stará záležitost,“ konstatoval Šindelář.
„Kmen jsem našel při běžné obchůzce zajímavých lokalit. Hledal jsem totiž místo, kam bych vyrazil na exkurzi se studenty,“ uvedl geolog Petr Rajlich.
Geologové z místa nejdříve odebrali vzorky, aby si před vlastním odkrytím nálezu udělali obrázek o tom, zda jde o objev zásadní, či nikoliv. Vzorky potvrdily, že dřevo se nachází v neporušených geologických vrstvách, konkrétně v takzvaném Mydlovarském souvrství, jehož stáří se odhaduje na 15 milionů let. Na dendroanalýze spolupracovali s českými experty jejich švýcarští kolegové, kteří potvrdili výjimečnost nálezu.
„To, co koukalo ze svahu, dávalo příslib, že tam není jenom kus dřeva, ale že by se tam mohl nacházet celý zkamenělý kmen. Provedli jsme odkryv, položili sondu a vznikl trojrozměrný virtuální model situace. Ukázalo se, že strom tam nebyl jeden, ale dva, spadlé přes sebe, plus další menší,“ popsal nález Jiří Šindelář. Jeden z nich se z velké části podařilo zachránit, vyzvednout a převézt do Tábora.
Zachovalý kmen měl kolem metru v průměru, ale jak na něm miliony let ležely ohromné nadložní vrstvy, tak je v jednom příčném směru stlačen na tloušťku do 20 centimetrů. Na příčném řezu má dokonce znatelnou strukturu letokruhů. Délka zachovalého kmenu je zhruba 5,5 metru.
Ve švýcarských laboratořích se teď pokoušejí určit, o jaký strom jde. Vedle toho byly odebrány další vzorky, za pomoci kterých by se mělo zjistit, jaká vegetace v místě rostla a jakého stáří tedy kmeny jsou.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
