Uteklo to jako voda... Dva měsíce letních prázdnin jsou minulostí, děti oprášily své školní tašky, nakoupily sešity (respektive rodiče) a mnohé si nejspíš lámaly hlavu nad volbou, s kým usednou do školní lavice.
Že je po prázdninách, bylo evidentní už v samotných ulicích města. Jindy ospalá místa byla najednou plná dětí, stejně tak autobusy, přičemž hustější byla jednoznačně i osobní doprava, alespoň tedy v centru Budějc. Město ožilo a vrátilo se do běžných kolejí.
A živo bylo i před ZŠ Kubatova, kde početný dav dětí i jejich rodičů čekal už kolem půl osmé. Zatímco budoucím prvňáčkům zářily oči, jejich starší spolužáci se tvářili různě. Mnozí rozespalí, jiní nadšení, že vidí své kamarády, další otrávení, že je čeká dalších deset měsíců školní docházky. Zkrátka každoroční klasika.
„Ne, normálně se mi do těch dveří nechce. Fakt ne,“ kroutila hlavou zhruba čtrnáctiletá dívka. „Chci někam k vodě!“
Na první pohled ale přece jenom převažovala zvědavost, co nového školáky v nadcházejících měsících čeká. „A hlavně se zase sejde stará parta, už jsem se o prázdninách tak trošku nudil, takže já se těšil,“ podotkl jeden z mladých školáků.
Kdo se těšil zaručeně, byli prvňáčci. V doprovodu svých rodičů totálně zaplnili všechny tři třídy a hltali každou společnou minutu. Pozorní, hodní a všímaví, prostě naprostý ideál, za který je vděčná každá učitelka. A radostí kypěla i Ivana Ševčíková, která dostala na starosti 1.B. S okouzlujícím úsměvem se s každým prvňáčkem uvítala a bylo evidentní, že si své svěřence okamžitě získala na svoji stranu.
Ve chvíli, kdy zvonilo, byli všichni žáci 1.B připraveni ve svých lavicích. Než se nadáli, už u nich stál bývalý ředitel Jaroslav Vaněk, který nyní bude na škole působit jako školní psycholog. Zároveň rozhlasem všechny přivítal nynější ředitel Libor Kocián. Jeho předchůdce děti pozdravil, představil se rodičům a šel o třídu dál. O chvíli později už byla ve dveřích další návštěva - tentokrát z vedení města.
„Dám vám úkol. Auto má čtyři kola, když mu jedno upadne, kolik kol mu zůstane?“ vyzkoušel si třídu náměstek primátora Martin Maršík. Dětské ruce okamžitě vystřelily do vzduchu a správná odpověď zazněla takřka sborově. Martin Maršík byl evidentně spokojený a spokojeny byly i děti, protože je hned záhy obdaroval bonbonem.
Rodičů a dalších rodinných příslušníků bylo ve třídě tolik, že mnozí museli stát i přímo před tabulí. „Tak já si vás rovnou vyzkouším,“ vtipkovala Ivana Ševčíková. Celá událost, na kterou budou prvňáčci dlouho vzpomínat, se nesla v uvolněné atmosféře. „Doufám, že první školní den oslavíte opravdu velkým pohárem,“ pomrkla Ivana Ševčíková směrem do třídy.
Za zmínku určitě stojí, že děti jsou již z mateřských škol natolik připraveny, že hravě zvládly počítání do více než 20, umějí písmenka a tak dále. Do školních lavic tak usedají se základy.
A jak mluvili o nástupu svých potomků do základní školy rodiče? „Je to neuvěřitelné, včera šel do školky a dneska je ve škole. Čas letí opravdu neskutečně, až je to člověku líto. Ale těšil se moc,“ usmála se jedna z maminek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
