Jan Schinko
Autor Budějcká Drbna.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Pětidomí kdysi odřízlo nádraží. Zachránila ho lávka
Lávka u Pětidomí dnes vypadá nenápadně, ale její historie sahá až do časů, kdy tudy vedl vůbec nejdelší most ve městě. Jak se měnila cesta přes ranžír a proč si čtvrť vysloužila pověst „republiky pro sebe“?
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Mariánské náměstí kdysi sousedilo s Lobkowickým
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy Mariánské náměstí v Českých Budějovicích tvořilo jeden celek s dnes už neexistujícím Lobkowickým náměstím. Připomíná kašnu krajského hejtmana Augusta Lobkowice, ústav hluchoněmých i slavného fotografa Antonína Wildta. A také osud Mariánského sousoší, které po roce 1950 zmizelo a znovu se vrátilo až po sametové revoluci.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: První koňka v monarchii předběhla dobu. Gerstner věřil v lokomotivu už v roce 1822
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průkopnické stavbě koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Franz Anton Gerstner překonal dobové technologie i předsudky, ale kvůli údajně vysokým nákladům musel projekt opustit. Přečtěte si, jak vypadala cesta do Lince s přestávkami na koláče a oběd a proč Gerstner už tehdy tušil, že koně brzy nahradí parní stroje.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Kde se v Budějovicích vzala koňka a proč Gerstner odjel do Ameriky
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací ke stavbě první koněspřežné železnice na evropském kontinentu. K čemu měla původně sloužit? Jaké osobní spory provázely Franze Antona Gerstnera, že nakonec odešel až za oceán? A proč dnes stojí muzeum koňky stranou původního centra dopravy?
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Původně se uvažovalo rozšířit koňku až do Týna nad Vltavou
V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na zahájení stavby koňky z Českých Budějovic do Linze. V pondělí 28. července totiž od této významné události uplyne přesně 200 let. Jak to tehdy celé začalo?
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Jak se měnilo gymnázium v České ulici
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na příběh budovy v České ulici 64, kde dřív sídlilo německé gymnázium. Jak se z něj stala česká reálka a proč si studenti oblíbili hostinec U České chalupy? Vraťte se s námi do časů, kdy se z lavic mizelo kvůli písemce.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Požár z roku 1868 proměnil centrum Budějovic k nepoznání
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k jednomu z největších požárů v dějinách Českých Budějovic. V srpnu 1868 zachvátil plameny hotel U Zlatého slunce i desítky dalších domů v centru města. Jak oheň vznikl? Proč selhala budějovická stříkačka? A jak proměnil požár podobu Velkého náměstí?
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: V hotel Slunce býval klub esperantistů, kabaret i nebezpečné houby
V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k historii hotelu Slunce na budějovickém náměstí. Připomíná nejen architekta Hübschmanna, který se kvůli válce nedožil ani třiceti, ale i klub esperantistů, slavnou restauraci Paluba, kabaret Slavia nebo chvíli, kdy mykologové upozornili na kontaminované houby z okolí.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Ve Vídeňské ulici stály lázně s klecovou sprchou i známá kořalna
V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na zmizelý kout u Mlýnské stoky. Zavzpomínal na dobu, kdy tu stály městské lázně s bazény a klecovou sprchou, Packertův dům s kořalkami a nedaleký bufet Svačinka. Připomněl i politické plány, které nakonec proměnily tvář tohoto místa.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: U Skřivánků bývala česká hospoda, tramvaj tudy projela už v roce 1908
V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k hostinci U Skřivánků na dnešní Žižkově třídě. Připomíná dobu, kdy tudy jezdily hotelové omnibusy od starého nádraží, kdy se na rohu hrával kuželník a zpívali tamburaši, i kdy se v domě usadily krajské sekretariáty KSČ.








