Nemůžu být s někým, kdo nejí. Poruchy příjmu potravy ničí i partnerské vztahy
Kontrola, bezmoc, strach i láska. Porucha příjmu potravy se ve vztahu často stává „třetí silou“, která přebírá moc nad každodenním životem. Jaké je žít vedle člověka s anorexií a proč není povinností nikoho být zachráncem?
„Nemůžu být s někým, kdo nejí.“ Věta, která se může zdát jako krutá, se v příbězích lidí s anorexií objevuje velmi často. Nejde přitom jen o jídlo. Anorexie se často stává třetím členem ve vztahu – pomalu přebírá kontrolu nad každodenním životem, emocemi i blízkostí. Partneři popisují, že se dívají, jak člověk, kterého milují, mizí před očima, a oni s tím nedokážou nic udělat.
Do podcastu Stop anorexii, který se věnuje poruchám příjmu potravy, přicházejí často zprávy od mužů, kteří se vedle nemocné partnerky cítí zmatení, vyčerpaní a bezmocní. „Ať řeknu cokoli, je to špatně – pochvala těla vyvolá vztek, mlčení je bráno jako nezájem,“ píše jeden z mužů. Další se bojí o manželku, se kterou má dvě malé děti. Žena téměř nejí, ale odmítá léčbu s tím, že „má všechno pod kontrolou“. Strach se u něj mísí se vztekem a studem, protože se o problému se bojí s kýmkoli mluvit. Poruchy příjmu potravy jsou totiž často spojovány pouze s dospívajícími dívkami. Ve skutečnosti jimi ale může onemocnět kdokoliv bez ohledu na věk či pohlaví.
Vztahy s anorexií často připomínají nekonečný boj mezi snahou zachránit a zároveň ubránit sám sebe. „Dej si aspoň kousek.“ – „Já už jsem jedla.“ – „Ale vždyť celý den nic nemáš.“ – „Nech mě být.“ V tu chvíli už proti sobě nestojí dva partneři, ale jeden člověk a nemoc, která mluví cizím hlasem. Partneři mají pocit, že balancují na tenké hraně mezi podporou a kontrolou, a přitom pomalu ztrácejí sami sebe.
Bolest ale nezažívají jen ti druzí. Lidé s anorexií často věří, že si lásku musí zasloužit – výkonem, sebekontrolou, dokonalým tělem. Když pak partner řekne, že už nemá sílu dál bojovat, nemoc to přeloží jako: „Nejsi dost dobrý/á.“ Ve skutečnosti to ale často není o vině, ale o vyčerpání. Ne každý má kapacitu být zachráncem, a právě odchod může být způsobem, jak se nezhroutit úplně.
Anorexie dokáže rozbít i pevné vztahy, ale neznamená to, že pomoc neexistuje. Odborníci upozorňují, že podporu nepotřebuje jen nemocný, ale i jeho okolí – partneři, rodiče, blízcí. Právě odborná psychoterapie může pomoci oběma stranám. Protože vztah s poruchou příjmu potravy je extrémně náročný a nikdo by na něj neměl zůstávat sám.
Celou epizodu podcastu Stop anorexii - Jak anorexie ničí vztahy si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts, YouTube nebo přímo tady na Drbně.
