Kontrola, bezmoc, strach i láska. Porucha příjmu potravy se ve vztahu často stává „třetí silou“, která přebírá moc nad každodenním životem. Jaké je žít vedle člověka s anorexií a proč není povinností nikoho být zachráncem?

Vánoce jsou často označované za svátky klidu, pohody a rodinné blízkosti. Pro lidi s poruchami příjmu potravy ale patří k nejnáročnějším obdobím v roce. Proč právě svátky dokážou úzkosti kolem jídla, těla a kontroly ještě zesílit?

Poruchy příjmu potravy s sebou často přináší systém drobných lží a výmluv. Ty nemocní používají, aby si udrželi pocit kontroly a vyhnuli se situacím, které v nich vyvolávají silnou úzkost. Jak na tyto lži může okolí a rodina reagovat?

Cvičení považujeme za jeden z nejzdravějších návyků. Jenže i z běhu, posilovny nebo jógy se může stát posedlost. Závislost na cvičení přitom často nebývá vidět – okolí ji zaměňuje za disciplínu a „zdravý životní styl“. Jak poznat, že už pohyb není motivovaný radostí, ale strachem?

Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Jemné šeptání, pomalé dýchání a zvuky, které uklidňují. Podcast Stop anorexii tentokrát přináší poslechový experiment namísto klasických témat a příběhů - speciální ASMR epizodu, která má posluchačům pomoci zastavit se, uvolnit a podívat se na své tělo s větší laskavostí.

V novém dílu podcastu Stop anorexii nazvaném Deník anorektičky zazní autentické zápisky z období léčby poruchy příjmu potravy. Vznikly v době, kdy autorka procházela hospitalizací a následně denním stacionářem. Otevřeně v nich popisuje, jak vypadala každodenní realita uzdravování – boj s jídlem, s tělem i s vlastní hlavou.

Podcast Stop anorexii, který otevřeně mluví o poruchách příjmu potravy, slaví první výročí. Projekt, za kterým stojí bývalá pacientka a dnes peer lektorka, si za rok existence získal stovky posluchačů.

Hladovění pro Boha, pro krásu nebo pro lajky. Touha ovládnout své tělo a být „čistý“ provází lidstvo po staletí. A to od středověkých asketek přes viktoriánské ženy, které kvůli hubnutí polykaly tasemnice, až po dnešní dobu, kdy tlak na dokonalou postavu začíná už u dětí.

Pro někoho jen tabulka čokolády nebo kousek pizzy. Pro jiného noční můra, která spustí vlnu úzkosti. Lidé s poruchami příjmu potravy často zažívají strach z takzvaného fear food – jídla, které je pro ně zátěžové, ačkoli se zvenčí může zdát naprosto běžné a neškodné. Jak s fear food pracovat a proč nestačí „to prostě jen sníst“?