Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.
A jak se společná evropská politika vyrovnává s traumatem konfliktů na Balkáně, které absolutně nezvládla? Podle mého názoru dobře. Svědčí o tom mimo jiné úspěchy států západního Balkánu, kde je jejich budoucí plné členství v EU vnímáno jako danost a opakovaně potvrzováno. Právě a hlavně perspektiva plného členství v EU zůstává klíčovým faktorem zajištění demokratického a prozápadního směřování států západního Balkánu a vyvažuje velmi silný vliv Ruska v některých balkánských zemích. Ostatně Slovinsko a Chorvatsko jsou již dávno řádnými členskými státy, přičemž Chorvatsko je od ledna i v Schengenského prostoru. Ze zbývajících šesti zemí regionu mají již čtyři oficiální kandidátský status (Albánie, Černá Hora, Makedonie, Srbsko) a další dvě (Bosna a Hercegovina, Kosovo) jsou chápány jako „potenciální kandidáti“. Kombinace nevyjasněných sousedských vztahů a vážných vnitropolitických problémů však podrývá hladký průběh přístupového procesu. Nejhorším příkladem v tomto směru jsou vztahy mezi Kosovem a Srbskem. Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, dokonce srbská ústava dodnes považuje za nedílnou součást Srbska.
Proto považuji za velmi pozitivní výsledky dalšího kola obtížných jednání mezi lídry Srbska a Kosova, které v minulých dnech proběhly ve městě Ohrid v Severní Makedonii a kde bylo dosaženo částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Kosovo a Srbsko se již minulý měsíc v Bruselu dohodly na cestě k normalizaci vztahů po téměř deseti letech dialogu zprostředkovaného EU. Klíčovou roli v jednáních sehrává slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který je zvláštním představitelem EU pro západní Balkán. Hlavním bodem aktuálních rozhovorů bylo dojednání realizační přílohy plánu, jak postupně napravit bilaterální vztahy, aby Srbsko a Kosovo dosáhly svého strategického cíle, kterým je právě vstup do EU.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
