Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Dnes, 11:00
Milí přátelé budějovické historie, takto vás obvykle na začátku svých článků oslovuji. Dnes však musím tento zaběhlý rituál změnit a napsat – „Milí přátelé budějovické současnosti“.
Dnešní příběh je totiž o člověku plném života, o člověku, který si zaslouží naši velkou úctu a který nedávno oslavil své sedmdesáté narozeniny. A už se dostávám ke jménu – mluvím o panu doktoru Pavlu Sadovském, ortopedu z naší krajské nemocnice.
Možná vás napadne otázka, proč je dnešní článek právě o panu Sadovském. Vždyť lékařů, kteří celý život pomáhají druhým, jsou v nemocnici desítky. Odpověď je jednoduchá. Pan doktor Pavel Sadovský nejenom, že během své praxe navrátil pohyb stovkám sportovců, nešiků, smolařů či dříve narozeným seniorům. On byl také jedním z průkopníků artroskopických operací, které výrazně zkrátily dobu rehabilitace pacientů.
Pátek, 10. dubna 2026, 16:00
Staré pohlednice Českých Budějovic ožívají v krátkém filmovém příběhu, který propojuje historii s moderní technologií. Autoři Jan Saska a Milan Binder vytvořili působivou podívanou, jež diváka přenese o více než sto let zpět a ukáže město v nečekaně...
Velké poděkování si pan doktor zaslouží také za to, žezachránil jediný mechanický budějovický betlém, který byl kdysi v naprosto zdevastovaném stavu. Nyní ho můžete o Vánocích vidět v kostele Svaté rodiny. Asi nemusím říkat, kdo betlém každoročně připravuje na sezónu. Překvapí někoho, že pan Pavel Sadovský je také sběratelem hodin a příležitostným hodinářem, který dokázal opravit a znovu „roztikat“nejedny pendlovky?
Co ještě o panu doktorovi napsat? Má doma knihovnu, která má 4500 svazků a téměř všechny své knihy přečetl, umí renovovat veterány a jednoho má v garáži, sbírá obaly od žvýkaček už přes šedesát let. Je zaníceným sportovcem a běžcem– nevynechá žádný z městských běhů.
A víte, co je na Pavlu Sadovském nejvíce obdivuhodné? Ta jeho skromnost a nenápadnost, když se s ním osobně setkáte.
Články by neměly být příliš dlouhé, a proto už jen poslední, ale možná nejdůležitější věta: Vážený pane doktore, myslím, že nyní mohu mluvit za všechny Budějovičáky – přejeme Vám hodně zdraví, svěžesti, chuti do života, ať Vám přibývají úspěšné operace, knihy, obaly od žvýkaček, a ještě nějaký ten osobní běžecký rekord. A moc děkujeme za vše!!!!
A dovolte ještě dvě osobní poznámky. Bylo nesmírně zajímavé poslouchat pana doktora, když vzpomínal na začátky své kariéry, na první operace a s jakou úctou mluvil o svém prvním primáři MUDr. Krbcovi. A druhá osobní poznámka – ještě jsmes Milanem nikdy neviděli tak dokonale uklizenou a přehlednou dílnu,jakou má pan doktor Sadovský.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?