úterý 9. března 2021 Františka

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

Chybí řemeslníci, stát zaplavují vysokoškoláci nepotřebných oborů

Školství se musí změnit. Škola není jen o vzdělání, ale také o výchově. Děti se mají učit myslet, nikoli „co si myslet“. Zrušme ideologicky zavedenou inkluzi - snižuje kvalitu vzdělání. Posílit se musí kompetence ředitelů škol.

Naše školství se musí změnit. Vysoké školy dávno nemají takovou vážnost, jakou mívaly. Naopak tolik potřebná řemesla ztratila svůj glanc, přestože se na služby řemeslníků stojí fronty. Cestu ke kvalitnímu vzdělání navíc komplikuje stále se zvyšující administrativní zátěž a zkostnatělý školní Rámcový vzdělávací program.

Školy nás učí něco, co už dávno neplatí

Současná společnost se vyvíjí závratným systémem. O některých oborech a tématech se ani nevyplatí vydávat tištěné knihy, protože než by stihly vyjít, už dávno by nenabízely aktuální informace.

A teď, když to převedeme na školský model, situace je ještě beznadějnější. Doba potřebná pro změnu školských osnov, proškolení učitelů a zavedení do praxe vytváří nepřekonatelnou časovou propast mezi současným stavem a tím, aby se žáci učili to, co skutečně při svém budoucím povolání upotřebí. Nepružný systém našeho vzdělávání podle předepsaných osnov nutí učitele učit věci, které žákům k ničemu nejsou. A naopak, nedají jim prostor pro to skutečně důležité.

Quo vadis, studente?

Při navrhování architektury školského systému si musíme ujasnit, kam spěje naše společnost. Než se student vrhne do volby oboru, měl by se zorientovat v tom, po čem je poptávka. Velké množství nabízených pracovních míst nevyžaduje žádný konkrétní vystudovaný obor – pokud pomineme řemesla, medicínu či různé technické obory apod. Nejžádanější jsou dnes obecně lidé s výbornými komunikačními schopnostmi, znalostí cizích jazyků, lidé s technickými a IT znalostmi a ti, kteří umí pracovat s informacemi. A v neposlední řadě ti, kteří mají chuť se učit.

Co bychom tedy žáky základních škol měli učit?

Číst, psát, počítat. O tom žádná. Na místo nesmyslného memorování bychom měli žáky už od základních škol vést k četbě knih a k přemýšlení v souvislostech. Skvělá je třeba myšlenka projektové výuky. Vzhledem k rychlosti vývoje společnosti a technologií by se školské osnovy měly zaměřit spíše na soft skills, měkké dovednosti, které žáky naučí orientaci a práci s informacemi. Za stěžejní oblasti vzdělání pak považuji češtinu, matematiku a cizí jazyk.

Často se také zapomíná na to, že škola není jen o vzdělání, ale také o výchově. Zapomíná se věnovat rozvoji sociálních, komunikačních dovedností nebo péči o tělo. Celá sportovní výchova se scvrkla na dvě hodiny tělesná výchovy týdně. V absenci výchovy dětí vidím také spojitost mezi tím, že si dnes mnohem více dospělých lidí neví rady se vztahy. I to je možná jedním z faktorů, proč nám narůstá rozvodovost, klesá hodnota rodiny a lidé žijí stále osaměleji. Ve školách by navíc nemělo docházet k politické indoktrinaci za strany státu, neziskových organizací a dalších subjektů. Ve školách by se mělo učit myslet, nikoli „co si myslet“.

Ohlédněme se do minulosti. I když minulý režim do roku 1989 rozhodně nebyl ideálním řešením pro společnost, byla chyba řadu věcí zrušit bez kvalitní adekvátní náhrady. Jednu z nich představoval velmi dobře fungující školský systém (neplést s obsahem). V neposlední řadě fungovala také tréninková střediska mládeže, sport nebo kroužky přidružené ke školám.

Inkluze ve školách snižuje kvalitu vzdělání

Hned poté, jak se inkluze do vzdělávací soustavy zavedla, zvedla se vlna nevole takřka ze všech stran. Křičeli učitelé, ředitelé škol i rodiče spolužáků inkludovaných dětí. Ani praxe jejich postoj nezlomila a potvrdila, že inkluze diskriminuje všechny “zdravé” děti a brání rozvoji těch nadanějších žáků.

Inkludované děti učitelům berou pozornost a sílu. Ti následně nemají prostor věnovat se nadaným žákům, kteří se chtějí učit. Floskulemi o nerovných příležitostech by se tedy spíše měli ohánět talentovaní a snaživí žáci než často nespolupracující rodiče inkludovaných dětí. A to ani nemluvě o neskutečném prodražování neefektivního systému.

Zrušme ideologicky zavedenou inkluzi. Ničemu nepřispívá. Jen se opírá o alibismus rovných příležitostí. Měli jsme skvělý systém zvláštních škol. Mrzí mě, že mluvím v minulém čase. Ochránit bychom měli alespoň speciální a praktické školy. Žáci s hendikepem se v nich učí v menších skupinách, pedagog na ně má více času. Navíc tyto typy škol kladou na žáky pouze takové požadavky, jaké jsou schopni splnit.

Vražedná administrativní zátěž

Peníze daňových poplatníků by měly putovat zejména ke kvalitním učitelům a ředitelům, které bychom měli nechat pracovat podle jejich potřeb. Posílit by se měli také kompetence ředitelů škol. Problémem je také obrovská administrativní zátěž, která vedení škol i učitele drtí rok od roku víc a víc - a to v neprospěch kvality vzdělání. Zjednodušit by se měl také Rámcový vzdělávací program. Měl by mít stručnější formu a dávat kvalitním učitelům větší volnost.

Maturita nebo diplom prý zajistí našim dětem štěstí. Takový nesmysl!

Většina rodičů se nechce pustit zastaralého světonázoru a přesvědčení, že jejich děti to musí za každou cenu dotáhnout k maturitě a následně si vysloužit vysokoškolský diplom. Nechápou, že většinu zaměstnavatelů ze soukromého sektoru už dnes vůbec nezajímá, kdo co vystudoval. U absolventů jim jde zejména o přirozenou inteligenci, zdravý selský rozum, chuť pracovat a učit se novým věcem.

Řemeslo je sexy

Řemeslo je přitažlivý životní styl, musí se stát opět trendem a získat ztracenou vážnost. Šikovný řemeslník si dnes vydělá mnohdy tolik jako lékař nebo právník. A stojí se na jejich služby fronta. Bohužel mnozí získání výučního listu a práci rukama považují za něco podřadného. To se musí změnit. Jednou z cest je osvěta mezi rodiči dětí končících základní školu i mezi dětmi samotnými.

Každoročně slýcháme klišé, že potřebujeme více řemeslníků. Ale nikdo s tím nic nedělá. Zastavme přijímání studentů bez patřičných studijních předpokladů. Ukažme, že cesta ke štěstí - zejména u zmíněných studentů bez studijních předpokladů - vede skrze řemeslo. Zapojme do spolupodílení se na vzdělání řemeslníky a živnostníky. Namísto „hlídání“ adolescentů a nucení je učit se prázdná fakta zapojme do vyučení mnohem více praxe. To ostatně platí také o studiu na vysoké škole.

Stále více vysokoškoláků, a přitom stále klesá vzdělanost

Trochu paradox. Čerství absolventi vysokých škol mají problém najít práci. Vysokoškoláci ihned po promoci mají pocit, že když teď mají ten titul, že se o ně zaměstnavatelé začnou přetahovat. A ejhle. Do soukromého sektoru je nikdo nechce přijmout. Nebo alespoň ne za těch podmínek, za jakých by si to představovali. A co hůř – oni dost často pořádně ani nic neumí a myslí si, že na ně všude čekají s otevřenou náručí.

Vysoké školy? Jedna pavěda za druhou

Skutečně potřebujeme vysokoškoláky. Otázkou je jaké. Potřebujeme hlavně technické obory, medicínu či vědní obory. Oproti tomu nepotřebujeme a nemáme z daní občanů financovat různé pavědy a obory, které pak končí v různých neziskovkách a hospodářství nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. Zářným příkladem jsou různé sociální rádoby vědy. Měli bychom zajistit bezplatné kvalitní vysokoškolské vzdělání pro nadané a pracovité studenty s reálnou poptávkou společnosti a zaměstnavatelů. Řada mladých lidé kteří pak zbytečně tráví mnoho let studiem, které pro ně třeba vůbec není, nám pak chybí ve službách, obchodu, ale i dělnických profesích.

Vysoká škola bez přijímaček? Tak to už je totální výsměch

Každá škola shání studenty, kde může. A jak ho už jednou polapí, dělá vše proto, aby se student z jejích spár bez diplomu nedostal. Všechno je o penězích. Logicky, čím více žáků škola má, tím více peněz dostane.

Stejné je to i s maturitou. Ta vždy v minulosti měla váhu, hodnotu a kvalitu. Dnes ji má kde kdo. Věřím, že přijímací zkoušky na střední a vysoké škole mají mít jasná kritéria a ne současnou sestupnou tendenci.

Jsem přesvědčen, že Paretovo pravidlo 80:20 platí i v oblasti vysokého školství, stejně jako všude jinde. Nepotřebujeme mít v populaci 60 % ani 50 % vysokoškoláků. 25 – 35 % nám bohatě stačí.

Štítky Blog

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Radim Polášek

Celoživotní vzdělávání je problém. Vzhledem k tomu, že u IT většina znalostí zastará za 5 let a u většiny jiných oborů do 15 let, měl by každý vysokoškolák hěhem své kariéry co každých řekněme 10 - 20 let neboli 2 až 4x za kariéru absolvovat další dodatečné vzdělání v rozsahu další vysoké školy. Neboli počet studentů základního studia na vysokých školách by měl být až výrazně menší než počet studentů celoživotního vzdělávání. Ono i když část vzdělávání proběhne u mimoškolních agentur a firem, přece jen hlavní část toho celoživotního vzdělávání by měla probíhat na vysokých školách. Pořád by měly být na vysokých školách počty studentů základního vzdělávání a počty studentů celoživotního vzdělávání srovnatelné, přitom by víc mělo být studentů celoživotního vzdělávání. . To se ale neděje, dnes je na vysokých školách poměr počtu studentů základního vzdělávání ku počtu studentů celoživotního vzdělávání odhadem10 :1 až 100 : 1 . Neboli státem organizované celoživotní vdělávání neexistuje, lidi, pokud se během kariéry vzdělávají, činí to prakticky výhradně individuálně a soukromě.

čtvrtek, 18. února 2021, 07:28

Antonín Doubek

Tento bordel že už nechce nikdo pracovat rukama a vyučit se řemeslo se táhne od té vytoužené demokracie 1989 !! Většina těchto nemakačenku vystuduje podvodem jako právnická fakulta v PLZNI kde je přesoudcováno samí Judr- Bc-Mgr-a ing je to ostuda že to těm negramotum dají kus papíru a celý svůj život se s tímto podvodem živý a také to v tomto BORDEL-STÁTĚ VYPADÁ !!!

úterý, 16. února 2021, 11:11

Pavel Lstiburek

Doplnil bych ještě nutnost bezodkladně zavést celoživotní vzdělávání, které není u nás ani v plenkách, ČR je v tomto ohledu někde mezi africkými zeměmi. Místo všelijakých univerzit třetího věku, které patří do ranku ministerstva sociálních vějí, je potřebné připravit kurzy pro zvyšování kvalifikace. Kurzy, ale nesmí mít podobu ucelených vzdělávacích programů, ale jednotlivých předmětů, které dotyčný ke své práci potřebuje. Státní maturita je výsměch 21. století, je to pojetí vzdělání z doby Rakousko-Uherska, ihned je potřebné zrušit spolupráci ministerstva a firmy CERMAT a maturitu (zkoušku znalostí středoškolské látky) přizpůsobit charakteru školy, kterou dotyčný absolvoval. Prostě jinou zkoušku na průmyslové škole, jinou na zdravotní škole, jinou na gymnasiu a opět jinou na umělecké škole.

úterý, 16. února 2021, 08:39

Pavel Lstiburek

Napsáno velmi dobře!

úterý, 16. února 2021, 08:28

Radim Polášek

V první řadě se musí vysoké školství z masového předělat zpátky na výběrové. Není možné doslova nechávat fasovat diplomy 60ti procentům mladé populace neboli i lidem s průměrným a mírně podprůměrným IQ 100 - 95. Na takové lidi jsou peníze daňových poplatníků doslova vyplýtvány, protože jak uplyne prvních několik let od doby, kdy školu skončili, svoje znalosti získané v denním studiu nezvládnou v pracovním shonu udržovat a stanou se neznalci vlastnícími diplom. Takoví lidé jsou v praxi dlouhodobě použitelní jen na nenáročné práce nevyžadující vysokoškolské vzdělání. Jenomže na takové práce, protože vystudovali vysokou školu, sami jít obvykle nechtějí a raději jsou nezaměstnaní nebo jdou do neziskovek. Zatímco na práce odpovídající jejich původnímu vysokoškolskému vzdělání je žádný zaměstnavatel nepřijme, protože to tam nezvládají.

neděle, 14. února 2021, 17:25

Miroslav Brožovský

Lépe to ani napsat nešlo. Musí souhlasit každý, rozumně smýšlející člověk.

úterý, 9. února 2021, 20:22

Milan Valko

Jana Muhlbauerova už presnejšie sa to napísať nedalo. A platí to aj na Slovensku. A čo je ešte horšie je to, že príde napríklad do strojárskej firmy VŠ a začne poučovať pracovníka so 40 ročnou praxou, ale samozrejme bludy.

úterý, 9. února 2021, 18:54

Milan Štrupl

Jo stačí se podívat, z jaké nesmysly studovala valná většina Pirátů.... V zásadě je správné, že si každý může studovat co chce - třeba genderové stereotypy v pohádce Ferda mravenec, nicméně by tak měl činit čistě za své, nikoli za mé peníze. Stát by měl jasně odlišit které obory potřebuje a stanovit jasné počty lidí, kterým je zaplatí a zbytek ať si laskavě studuje za peníze svých rodičů nebo si vezme půjčku. Kolik asi tak potřebuje stát ročně nových politologů???? Dva? Jako typický Čech mám averzi k jakýmkoli zákazům - klidně ať si politologii ročně vystuduje 30lidí, když touží celý život jen žvanit a nic nedělat, ale ať si to sami zaplatí. Dneska možná 25% vysokoškoláků vystuduje naprosté nesmysly a možná proto se jich tolik pak cpe ve 20letech do politiky, což je dnes daleko větší problém, než korupce, neboť politiku by měli dělat lidé, co už něco v životě dokázali, zažili pády, čelili běžným životním potížím a ne realizovat v politice své dětinské, navíc ideologicky zdeformované představy o světě...

úterý, 9. února 2021, 12:17

Alenka Alena

No jo, když absolventi těchto nepotřebných VŠ získají titul, tak můžou jít pracovat třeba do státní správy... To, že neumí vůbec nic, nevadí, mají titul, a taky to tak mnohde podle toho vypadá. Trapný vedoucí s titulem, který neumí nic, pak prudí zamestnance a přisvojuje si jejich úspěchy, bere za to prémie a je vysmátý... Nesnáším takové hajzlíky, měli by začít od archivu... Pokud se na školách nepřitvrdí, budeme tu mít stádo zbytečných Ing, Mgr, Bc, ale pracovat skutečně nebude nikdo. Už jen to, že nebude povinná maturita z matiky o něčem svědčí... Jen aby se studenti nemuseli učit a namáhat své prázdné makovice.

pátek, 5. února 2021, 12:57

Jana Muhlbauerova

Před 30 lety jste říkali, že jsme všichni hloupí, že je potřeba intelligence! Tak teď tu máte sama nemakacenka. Řemeslníci vymřeli, zničili jste skoro všechny učební obory! Tak si nadavejte sami na sebe????????

čtvrtek, 4. února 2021, 22:04

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.