Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký poněkud „useknutý“ Taxbergerův dům, naproti s příkrou prejzovou střechou Rothův dům. Mezi těmito dvěma domy něco chybí. Stála tam totiž do roku 1867 Pražská brána přiléhající k oběma domům. Brána byla chráněna barbakánem, který byl směrem k Mariánskému náměstí zatočený (aby nepřítel nemohl na bránu útočit přímo), obehnaný hradbou s cimbuřím a ukončený barbakánovou renesanční bránou. V barbakánu stály také domky strážců.
Na snímku pracuje jen metař. Pozoruhodné je, že lidi postávají, mají klobouky, jistě nejdou do práce, to by si nasadili čepici a vůbec se chovají pohodlně. Možná, že byla právě neděle, nebo zahlédli fotografa a zaujali postoj, o kterém se domnívali, že je vhodný. Metař klidně zametá i vozovku. Má svou ulici a o ni se stará. Byl obecním zaměstnancem, plat pevný. Za c. k. to bylo normální zaměstnaní jako hlídač parku, uvaděč v biografu, popelář, uhlíř, posluha atd. Samozřejmě nejezdil na dovolenou do Bad Ischlu. Termín „metař“ dostal posměvačný podtext až později.
O likvidaci Pražské brány se na radnici řečnilo, ozval se hlas, že je to poslední městská brána, ale bylo to marné. Již dříve slovně bojoval za Břidlicovou (Prašnou) věž v Kanovnické purkmistr Strandl, a že měl dost velkou pravomoc stejně podlehl komerci. Prašná, Pražská a další věže překáželi obchodníkům. Stejně to musela být síla, když krompáči mlátili do gotické brány. Při bourání Pražské brány v roce 1867 se v základech našly pražské groše z doby Karla IV. Pevná brána byla zřejmě za Karla IV. postavena. Předtím tam stála asi menší hradební vstupní brána.
Prostor po Pražské bráně se léta po zboření nazýval „v bráně“. Svědčí o tom reklamy v místních listech: „František Mirtl, cukrář, Krajinská, v bráně. Cukrárnu měl v domě Terezie Rothové, která vlastnila i další dům v Hradební ulici. V bráně sídlili také holiči Václav Pjetron a František Hanzlík. Rothův dům s vysokou goticko renesanční střechou byl zbořen v roce 1927. Následně byl na tom místě postaven dům U Pražské brány. Na jeho průčelí do Krajinské je pietně vyobrazena jako reliéf Pražská brána. V novém domě nadále bylo cukrářství, které vedl Alois Holler.
Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda
V domě U Pražské brány se rychle usazovaly nové firmy např. až z Prahy: „Dovoluji si oznámiti všem automobilistům a motocyklistů, že počátkem listopadu 1927 přesídlím z Prahy do Č. Budějovic na Pražskou bránu v Krajinské třídě se svým speciálním závodem pro výzbroj a potřeby automobilů a motocyklů. Zároveň zařizují oddělení lyžařské se všemi příslušnými potřebami. Prodej motocyklů Harley-Davidson. S veškerou úctou Karel Matzner.“ Současně v listopadu 1927 zahájila zde prodej NOBLES MORAVIA, továrna na pánské a chlapecké oděvy, a. s.
První podnik v novém domě U Pražské brány otevřela dne 15. října 1927 Marie Adlerová, ateliér pro moderní fotografii „MARY“. Později firma RU-DA, což byl Rudolf Daněk, pánská móda. Nejdéle až do socialismu se držela cukrárna a kavárna U Hollerů. To byla růžová cukrárna ve stylu art deco 1927, vchod na rohu Hradební. V roce 1989 byly strženy stylový portál a výlohy cukrárny.
Starousedlíci v Krajinské v čase snímku nazývali svou ulici termínem Londštros, jehož základem byl německý název Krajinské Landstrasse. „Jdi na Londštros a přines od vasrlajtunku ajmr vody.“ Žákyně dívčích škol a penzionátu z Husovky chodily rády na Londštros, protože se tam vždy něco pro ně zajímavého dělo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
