První jihočeský zasilatelský závod módním zbožím zařídil v roce 1903 Václav Wichta

Na snímku pořízeném mezi roky 1911 a 1920 stojí v tehdejší Sterneckově ulici č. 5 dvoupatrový dům s renesačním jádrem a klasicistní fasádou obchodníka Václava Wichty. Vlevo mimo snímek je záložna (dnes spořitelna), vpravo by následovala pobočka Živnostenské banky (dnes ČSOB). Ulice se často přejmenovávala podle různých aktuálních politických situací, až se dnes jmenuje U Černé věže. Proti Wichtova domu se tyčí západní stěna Černé věže.

Wichtův dům je popsán stručnými názvy zboží v češtině a němčině, se kterým Václav Wichta obchodoval. Písmo je poplatné době, kdy již odeznívala secese. Vlevo dole se krčí krámek zlatníka a hodináře Šolce. Ve dvorním traktu byla známá Sollnerova vinárna (později vinárna Hubertus a U Dvanácti apoštolů). Právě ve vchodu do domu postávají dva pánové v dobré náladě, asi štamgasti z vinárny, a patrně něco navrhuji dvěma kolemjdoucím slečnám (slečna vpravo ale přidala do kroku).

Drobnou výhodou pro české i německé zákazníky je, že si hned přečtou, co se dá u Wichtů koupit. Kdyby však Václav Wichta rozšířil sortiment, nemá už na domě místo, kam by to napsal. Fasáda je tak plna názvů zboží, že se neví jestli je to ještě dům s nápisy, nebo nápisy s domem. Z hlediska podnikání byl Václav Wichta úspěšný. Ze Sterneckovy na rohu Hradební se stěhoval k Černé věži, potom na náměstí ke Kadlecům a pak si postavil vlastní dům vedle Slunce.

V roce 1903 si Václav Wichta zařídil „První jihočeský zasilatelský závod módním zbožím“ ve Sterneckově ulici u mostu (patrový dům na rohu Hradební, později v přízemí lékárna U matky Boží). Současně byl jmenován dodavatelem c. k. státních úředníků. Nabízel tu i cizozemské látky, bílé zboží, kanafasy, koberce, záclony, hedvábí všeho druhu, úplné vybavení pro nevěsty a podobně. Již tento jeho první sídelní dům byl na průčelí do Sterneckovy i Hradební pln nápisů v češtině a němčině.

Ve městě byl podobně popsán Zátkův dům v Krajinské tiskárnou firmy Přibyl. Roku 1927 při oslavách 80. narozenin Augusta Zátky se na domě osadila jeho bysta. Předtím však komise rozhodla, že nápisy na domě musí pryč. Na dalším domě, to již na náměstí, ve kterém měl Václav Wichta závod, už nápisy nebyly. Trochu nechal popsat sousedním dům vedle Slunce, kam se přestěhoval v roce 1929. Býval tam ve výšce výrazný nápis LYONSKÝ DŮM HEDVÁBÍM ještě za socialismu.

Postup firmy Wichta od Hradební ulice, k věži, pak na náměstí ke Kadlecům a nakonec do vlastního domu poblíž hotelu Slunce může být příkladem jednak úspěšného podnikání v textilním sektoru a také příkladem pro ekonomické učebnice. Stěhoval se do většího a stále blíže k centru města po 8 až 9 letech (1903, 1911, 1920 a 1929)  Bylo možné tehdy, když šly obchody, nashromáždit za 8 let potřebné finance k přestěhováním do lepšího a za tři etapy do vlastního a velkého.

V domě u Černé věže se nedařilo snad jen jednomu vinárníkovi, který podle pamětníků bydlících v domě nadělal dluhy a zastřelil se. Dobře neudělal, poněvadž dluhy zůstaly. Vinárna pod věží byla však oblíbená, takže se neví, kam ty peníze „odklonil“, když měl dluhy. Dům vlastnili potom Hvozdeckých a Řezáčů. V roce 1986 byl dům zbořen do základů (v domě sídlila Oční optika a Fotografia). Okresní konzervátor byl proti likvidaci domu s renesančním jádrem, ale byl přehlasován. Léta byla v tom místě proluka. Zaplnila se po roce 1990 docela dobrým domem.