Schmerlingova třída (dnes Žižkova) na pohlednici pořízené před rokem 1914 je zachycena z Neuhauserova domu, který stál na nároží dnešní Žižkovy a Čechovy ulice. Dům byl poškozen při bombardování města v březnu 1945 a torzo pak strženo. Na stejném místě byla v roce 1960 postavena administrativní budova Pozemních staveb. Rok snímku lze určit podle toho, že v pozadí před ulicí Karla IV. ještě stojí klasicistní městská nemocnice zvaná stará z roku 1827.
Z nadhledu je dobře patrné, jak se tramvaje míjely. Tratě měly jen jednu kolej a vyhýbaly se na výhybnách, které se nacházely ve stanici U tří lvů, na hlavním náměstí, na Wilsonově náměstí a na Mariánském náměstí. Na vyhýbání byl stanoven grafikon, který přepokládal ve stanici U tří lvů průjezd tramvaje původně jednou za 7,5 minuty, později za 6 minut. Celkem to vycházelo. V případě komplikací byl u výhyben telefon do centrály. Podle stanov elektrické společnosti provozující pouliční dráhu byl personál vybaven dobře jdoucími kapesními hodinkami.
Dle oficiálních plánů tramvajových linek měla stanice název „U třílvové ulice“. Vlevo na snímku se nachází na obou stranách ulice U tří lvů proluky. Blíže k semináři stával renesanční dvorec, na jehož bráně byl reliéf biblického obrazu Daniela v jámě lvové se třemi lvy. Obrys původního renesančního špýcharu je na boční stěně semináře patrný. Secesně provedení lvi na jednom domě v ulici U tří lvů jsou pozdější připomínkou renesančního dvorce. Tramvaje zde měly povolenou rychlost 15 km/hod. V ulici Karla IV. 12 km/hod. a v zatáčkách 6 km/hod.
Léta zel na rohu Žižkova a ulice U tří lvů po renesančním dvorci nevyužitý prostor obehnaný dřevěnou ohradou, která byla využívána jako výlepová plocha. Na plakátech byly místní informace. Až v roce 1986 byla v proluce postavena školní jídelna pro Střední odborné učiliště dopravní a mechanizační a Střední odbornou školu automobilní na Senovážném náměstí.
Zcela vpravo je část secesního domu z roku 1910 stojícího v zalomení Žižkovy třídy. Dům byl původně postaven pro Antonína Hlavína. Časem patřil dům Anně Hlavínové a ve 30. letech bylo osazenstvo výpravného domu jiné – ředitel banky Hitschmann s manželkou Emilií, lékař MUDr. Karel Reiter, továrník Rudolf Seidel s manželkou Annou, soudní asistent Karel Hraše s manželkou Rosalií, služebné Marie Liedlová, Dobromila Šedivá, Alžběta Vovsová a posluhovačka Alžběta Píchová. Není doloženo, že by na štukové výzdobě průčelí Hlavínova domu spolupracoval Alfons Mucha, jen jsou štukatury a tváře na domě Muchovým dílům podobny.
Třetí dům zprava okázalého zevnějšku i interiéru si nechala postavit v roce 1886 zámožná Kateřina Lamplová. V období 1. republiky byl znám jako dům generála Brady ve výslužbě a manželky Antoniety Bradové. Dnes U berana.
Vlevo na snímku je zachycena malá část novorománského kostela P. Marie Růžencové, který stavěl v letech 1898 až 1900 stavitel Jakob Stabernack podle vlastního návrhu. Kostel se nachází za domy v Žižkově třídě, takže nebýt na docela nenápadném domu v Žižkově třídě výpravná mosaika, turista by kostel musel hledat. Našinec to samozřejmě ví. V Růžencovém kostele bývá zejména o Vánocích plno. Stavebně nebyl problém situovat kostel do ulice, ale v předstihu po roce 1893 koupili petrini starší domy v ulici a Jakob Stabernack je upravoval na mateřinec a seminář tak, jak stojí dosud. Jen mosaika je z roku 1900.
Mosaika zobrazuje P. Marii Růžencovou. Ve spodní části je menší postava P. Klementa Petra, iniciátora stavby a biskupa Martina Josefa Říhy, která kostel vysvětil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Tak nevím, ale nějak se nám to začíná opakovat. Aspoň mám takový dojem. Nebo jsem o Budějcích už přečetl tolik a od různých autorů, že ztrácím přehled kdo co psal.
