V pravidelné čtvrteční rubrice Drbna historička přináší Jan Schinko na konci ledna pohled do minulosti ve Střelnická ulici. Ta je v současné době známá jako třída 28. října.
V roce 1875 stanovila radnice názvy ulic, které se do té doby nazývaly hovorově někdy různě, anebo jedna ulice mívala až tři názvy. Ulice, která vedla od sousoší P. Marie a ústavu hluchoněmých na sever, dostala jméno Střelnická. Stálo v ní jen pár domů po pravé straně v okolí ulic Hrnčířské (dnes Smetanova) a Skuherského. Ke konci 19. století se zde postavily výpravné domy s historizujícími fasádami, jimiž se stala ulice nejmodernější ve městě. Zaostávala i Lannovka.
Zámožnými investory a obyvateli byli převážně Němci, kteří „svou“ ulici nazývali Elitegasse, ale nejméně polovina ulice byla česká, o čemž svědčí prosperující české hostince U České koruny, U Kacovských a za rohem vpravo ve Smetance U Mičanů. Zrovna u Mičanů meškal kdysi spisovatel Jaroslav Hašek (jako obvykle neplatil, na to si našel jednoho vašnostu). Ulicí také chodili studenti do české reálky, která opticky ulici vzadu od roku 1893 uzavírá.
V roce 1891 navrhl Adolf Haas na zasedání obecního zastupitelstva prodloužit (ve skutečnosti prorazit) Střelnická ulici až na Pražskou, případně jen na Pekárenskou. Zastupitelé návrh neschválili, ale ani nezamítli. Uložili ho a vedli dál „v patrnosti“, než se vyřeší problémy s vykupováním pozemků. Matice školská zatím koupila pozemky a na nich v letech 1892 a 1893 postavila českou reálku. Adolf Haas svůj výstavní dům s dvěma věžemi na rohu Střelnické (dnes sídlo policie) z roku právě 1891 potom v roce 1892 pronajal eráru pro potřeby okresního hejtmanství.
Název Střelničná souvisel s tradiční střelnicí budějckých ostrostřelců na prostoru mezi Mariánským náměstím a Pražskou. Spolek ostrostřelců měl své lidi i na radnici, ale kvůli bezpečnosti stále se rozšiřujícího města na Pražském předměstí musel střelnici opustit. Přestěhoval se na ostrov u vodárny, který se pak nazýval a stále nazývá Střelecký ostrov. Na Mariánském náměstí podél Pražské se potom postavila Budějcká pivnice, později Metropol a vedle Bio Grand.
V roce 1921 byla Střelnická přejmenována na třídu 28. října s odůvodněním, že před budovou okresního hejtmanství se odehrála část událostí v říjnu 1918, které vedly k rozpadu c. k. V rychlém běžném hovoru je to název spíše nešikovný. Střelnice v názvosloví zůstala pro hostinec Na střelnici, i když místní chodili ke Kacovským nebo k Pavlíkům. Roku 1962 se Metropol a Bio Grand slavně zbořily, aby tam mohlo stát nové jihočeské divadlo. Je to už 55 let a nestojí.
Dům vlevo na rohu Smetanovy s arkýřovou věží nechala postavit Marie Beladová v roce 1897. Později byla majitelem domu Adolfina Lišková a profesor Vostrý. Hned následující rok 1898 si v domě zařídil technickou kancelář Josef Pfeffermann, autor několika významných secesních domů. Později se stěhoval na Lobkovické náměstí, do Lannovky a do ulice U Tří lvů. V domě sídlilo c. k. vojenské staniční velitelství.
Diagonálně na protějším rohu Smetanky v domě Anny Mayerové bydlel od roku 1897 a zde také měl ordinaci praktický lékař Svatomír Tůma (narozen 1870, zemřel 1911). Podílel se na veřejné činnosti ve městě, byl předsedou odboru Národní jednoty pošumavské, aktivně působil v akademickém spolku Budivoj, zasloužil se o rozvoj knihovny českobudějovické, zakládal na venkově lidové knihovny, a jiné. Dne 2. července 1921 byla Střelnická, kde bydlel, přejmenována na třídu 28. října a současně Mariánská ulice, kde nebydlel, na ulici Dr. Svatomíra Tůmy. Jistě bylo ten den jednání obecního zastupitelstva zajímavé.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
moje matka,která byla narozená 1906 zásadně tuto ulici nazývala Střelnická nikoliv Střelničná.Tak nevím jestli máte pravdu.
