pátek 5. června 2020 Dobroslav

DRBNA HISTORIČKA: V Budějcích stával hostinec U Města Prahy

Na pohlednici je záběr z dnešní Žižkovy třídy na klidné a upravené Senovážné náměstí. V pozadí vede ulice Karla IV. směrem na náměstí a před Mlýnskou stokou, která s mostem na pohlednici splývá s okolím, stojí typická městská klasicistní budova, v tomto případě stará nemocnice. Na svěží pohlednici je zachycen čas před rokem 1908, protože toho roku na podzim se Žižkovou pokládaly tramvajové koleje.

Za starou nemocnicí nejsou vidět Ferdinandovy lázně na levém břehu Mlýnské stoky. Možná je na snímku sváteční den soudě podle toho, že na Senovážném není trh, neváží se seno, žádné povozy, děti nejsou ve škole a všude je zameteno. Vlevo nový hostinec Na Šlejfírně, vpravo starší U Města Prahy, za rohem hostince U Labutě a U Glattů. Na náměstí čtyři hotely, městské sady od Senovážného k Zadnímu mlýnu, čistý mlýnský potok. Něco jako promenádní lázeňské město. Tedy na pohlednici. 

Hospoda Na Šlejfírně zde stála již před rokem 1872, kdy list Budivoj ze dne 14. dubna 1872 informoval o tom, že na zahradě hostince Na Šlejfírně bylo tyto dny při kopání základů nalezeno pět lidských koster v hloubce asi 1,5 střevíce. Název šlejfírna souvisel se sousedním grafitovým mlýnem (též Spiegelmühle), kde byla brusírna – šlejfírna a šlejfíři, kteří byli známí jadrným vyjadřováním. V němčině je „schleifen“ brousit, leštit, z čehož se ustálila Šlajferna.

V roce 1903 měl o hostinec a zahradu zájem Sokol, ale byl obchodně nešikovný a objekt koupil Měšťanský pivovar, který starou hospodu nahradil novým dvoupatrovým domem v roce 1906 podle stavitelů Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka. V roce 1961 byl bytelný a zdravý dům Šlajferny zbytečně zbořen. Byla to pořád Šlajferna, i když podnik Restaurace a jídelny ji přejmenoval na Lidovou jídelnu.

Vpravo byl před rokem 1874 v provozu hostinec U Města Prahy. Dům s hostincem totiž toho roku koupil na dobytčím trhu zdejší stavitel pan Pflugmacher od dosavadního majetníka pana Rödlinga za přesnou cenu 38 800 zlatých, 71 krejcarů. Shodou okolností byly od 19. srpna 1874 dobytčí trhy na Senovážném zrušeny. Potom se odbývaly u plynárny, pak u nádraží a později v městských jatkách na Pražské. Tím Senovážné získalo (v Praze na Václaváku byl původně koňský trh).

Roku 1881 koupila dům s hostincem U Města Prahy radnice a upravila objekt pro německou obecnou školu. V přízemí dne 20. listopadu 1899 byla zařízena veřejná obecní kuchyně U Města Prahy. To bylo dobré, ale za jídlo se platilo. Jen to bylo levnější. Mezitím se název U Města Prahy objevil v ulici Karla IV. na kavárně a restauraci v místech pozdějších Šolínů. V roce 1900 skončila zde německá obecní škola a radnice zde zařídila německou obchodní školu.

Po roce 1918 vznikly v domě české obecné školy živnostenské. Učili mistři ve svých oborech. Do domu se ještě vešel státní pozemkový úřad a čítárna Národní jednoty pošumavské. V nové době to bylo dopravní učiliště, které mělo postupně několik názvů. Název domu U Města Prahy zde zcela zanikl.

Senovážné si užilo své. Radnice a politici se o něj pořád zajímali. To je celá historie, co všechno chtěli ze Senovážného udělat. Jednou dokonce tiše odvezli barokní sochu P. Marie, je v pozadí vidět, na smetiště na Švábáku. Ale dobrý člověk to anonymně nahlásil památkářům a ti sochu zase přivezli zpět do svého areálu na Senovážném U Ferusů.

Autoři

Štítky historie, České Budějovice, hostinec, Senovážné náměstí

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.