Na rohu Hroznové a České v domě, který se dnes přestavuje, býval do roku 1904 hostinec U Fulínů. Původně to byla chvalná i nechvalná restaurace U Tyrola. Náplní a skladbou hostů se řadila mezi podniky ve městě s názvy Tripolis, Port Artur, Afrika, Zum blaue Donau a podobně.
Místní listy se podniku U Tyrola dost věnovaly, ale nijak to nezměnily. Změnu zařídil až městský úředník Ferdinand Fulín. Koupil dům U Tyrola před rokem 1895 a roku 1904, to již byl ve výslužbě, uveřejnil velkou reklamu:
„Dovoluji si tímto zdvořile oznámiti. Že jsem od 1. února 1904 ve svém hostinci č. 66 st., 42 n., roh ulic České a Kneisslovy, zavedl výčep výtečného protivínského piva. O teplá a studená jídla i nápoje všeho druhu je postaráno, Ferdinand Fulín, majitel.“ Ale nějak se mu nedařilo. Není přesně zjištěno, co se dělo, ale v roce 1906 šel dům U Tyrola, dosud patřící Ferdinandu Fulínovi, bývalému obecnímu úředníku, nyní v. v., do exekuční dražby. Dům získal František Vogeltanz a dál provozoval hostinec s nabídkou znamenitého protivínského piva. Terezie Vogeltanzová přihlásila hokynářství. Ve velkém domě byl také krejčí Václav Tomášek.
František Vogeltanz si k tomu přihlásil živnost obchod zeleninou. Náplň přízemí změnila 1. světová válka, chvíli měl dole obchod lihovinami František Tomšů, ale v roce 1919 koupil dům č. 66 (staré č. popisné) Jan Macelis a zařídil v domě pletárnu. Tím skončil podnik U Tyrola. Ono to zase tak moc štamgastům nevadilo, protože diagonálně proti byl hostinec U Tří sedláků, šikmo naproti v Hroznové bar a kabaret Rokoko (zpíval zde Karel Hašler), hned vedle hostinec Na Růžku a naproti vedle solnice podnik Baroko Ludvíka Tomse.
Dost velká koncentrace hospod připočteme-li v Panské hospodu U Böhmů, v České U České chalupy a U Höflingerů (Split). Hostinec U Tří sedláků přejmenoval ve 30. letech 20. století Václav Císler na U Stadionu. Někde bylo velmi rušno. Traduje se, že k zubaři přišel jistý B. N., načež kamarád se ho ptal, co mu je. B. N. odpověděl, že zašel do hospody U České chalupy a než se rozkoukal, přišel o dva zuby.
Na snímku z února letošního roku se usazuje na domě nový krov. Čelní klasicistní štít s vysokou atikou zůstane. Na stavební ohradě jsou různé tabule s texty jako vstup zakázán, nebezpečí úrazu a podobně a řada dopravních značek, ale nikde není, jak bývalo zvykem, uvedeno, co se zde staví, kdo to staví a kdy to bude hotové.
V roce 1928 je majitelem domu klempíř František Šubert (později se psalo jednoduše Šubrt). Chvalně známé klempířství U Šubrtů bylo krátce v provozu ještě po roce 1948. Potom byla firma znárodněna a klempířství převzala Kovoslužba, potom Okresní průmyslový kombinát a nakonec Kovopodnik. To byl obvyklý poltický koloběh. Ředitelství Kovoslužby a Kovopodniku sídlily v České 66. Stejné ředitelství, stejní lidi, jen se pořídila jiná podniková razítka a firemní záhlaví.
Mistři klempíři František a Bedřich Šubrtové přešli jako zaměstnanci do Hardtmuthky. Kde zařizovali odsávání u strojů. Do Hardtmuthky se dostala i část zařízení klempířské dílny. Po počátečním rychlém vývoji televizí, byla v domě U Tyrola opravna Televize – rádio. Zvláště na konci každého roku (Vánoce, Silvestr) málem nestíhali opravovat televize, aby spotřebitel o nic nepřišel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
