pondělí 9. prosince 2019 Vratislav

DRBNA HISTORIČKA: Háječek byl do příchodu vojáků botanickou zahradou

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Háječek. Rozhodně nevypadal tak jako dnes. V Háječku rostlo přes 650 druhů rostlin. Zahradu v roce 1938 zabrali Němci. Květiny už se na místo nikdy nevrátily, vystřídalo je letní kino.

Nejhezčí koutek města – Háječek nebyl jen hudební pavilon, koncerty, promenády a neoficiální módní přehlídky. Kromě malé ZOO, loutkového divadla, houpaček, jezírka s mechanickým mlýnem, byla v Háječku v neděli dne 16. května 1937 slavnostně otevřena botanická zahrada. Akce se zúčastnili zástupci úřadů, škol a četných korporací, zvláště Okrašlovacího spolku a Sokola.

V zahajovací řeči zhodnotil profesor dr. Holý úsilí Vlastivědné společnosti historické, jejíž zdárným výsledkem je botanická zahrada. Dílo, které vyrostlo za těžkých materiálních podmínek na někdejším rumišti. Dr. Ladislav Sýkora podal výklad o vzniku a významu i úkolech nové botanické zahrady. Uvedl zejména zásluhy ředitele Otakara Trčky v městském zastupitelstvu, Okrašlovacího spolku, Spolku akvaristů, místní školní rady, Českobudějovické záložny, Českého akciového pivovaru, obchodní a průmyslové komory a ministerstva zemědělství.

Přírodovědecké sekci Vlastivědné společnosti jihočeské se podařilo v roce 1934 získat pozemek v okolí hvězdárny o rozloze necelý 1 ha (pro představu asi jako čtverec keramické dlažby na náměstí). Plán zahrady vypracoval František Jirásek z brněnské botanické zahrady při Masarykově univerzitě. Na odborném vedení zahrady se podílel městský zahradník Vojtěch Novák. Výsevy byly započaty v roce 1936. Připravovala se stavba bazénu pro vodní rostliny.

V roce 1938 zabrali Němci tzv. Sudety, dne 15. března 1939 vpadli do města, poté zahradu zabralo vojsko. Zahrada se 650 druhy rostlin (ještě nedávno tam rostlo klokočí) zchátrala. Po roce 1945 dostal Háječek na starost místní Svaz žen, ale než se stačilo něco obnovit, bylo upřednostněno letní kino a filmové festivaly pracujících.

Na kultivování Háječku se velkou měrou podílel rodák Vilém Hnilička narozen dne  25. května 1896, zemřel dne 5. dubna 1957, když skoro do posledního dnes pracoval v Malém divadle. Roku 1939 získal zaměstnání jako dozorce v Háječku. Napřed bydlel s celou rodinou v malém domku o jedné místnosti, později v suterénu hvězdárny. Předtím a také dvakrát později měl firmu na výrobu dřevěných hraček, loutek, kočárků a vyráběl kompletní loutková divadélka i s kulisami a loutkami. Také loutkové divadlo hrál.

Pro děti postavil před jezírkem (dnes zbytky v areálu letního kina) vodní mlýn. Text Viléma Hniličky na rubu fotografie mlýna v Háječku. „Strojní zařízení uvnitř pohání vodní kolo. Okénka se otevírají a figurky v nich (mlynář a mlynářka) střídavě vykukují, v dolejší části přecházejí tři figurky nesoucí pytle, na zvoničce občas zazvoní zvoneček, z komína chvílemi vykoukne čert. Za mlýnkem jest stavidlo, vlevo vodní kolo 90 cm v průměru s vantroky. Můj návrh a práce.“

Instalovat dnes pro děti vodní mlýn, z jehož komína občas vykoukne čert (právě na toho čerta se podle pamětníků čekalo) by asi nešlo, děti si snadno čerta „vygooglují“, nehledě na to, že takový mlýn by v Háječku dlouho nevydržel, také na botanickou zahradu už není místo (v Táboře je a mají ji).  Ale můžeme si  vzpomenout, jak botanici, zoologové, Vilém Hnilička, Okrašlovací spolek, astronomové, kapelník kapitán  Bartoš, nepolitici i politici „udělali“ Háječek na rumišti a bahnitém terénu po Krumlovském rybníku.

Autoři

Štítky Háječek, historie, Drbna Historička, České Budějovice

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.