pátek 22. listopadu 2019 Cecílie

DRBNA HISTORIČKA: Přemysl Otakar II. chtěl město založit hlavně z politických důvodů

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na historii Budějc. Založení města v roce 1265 se odvíjí od nejstarší známé písemnosti. Tvar jména Budějovice se po staletí upravoval podle toho, jestli byl písař znalý latiny nebo němčiny. Přemysl Otakar II. měl o založení města zájem, ten byl hlavně politický.

V případě Českých Budějovic se uvádí rok založení města 1265. Také se od tohoto roku odvíjí jubilejní slavnosti. Není známa zakládací listina, příkaz krále, nebo nějaký základní kámen s letopočtem. V úvahu se bere nejstarší známá písemnost o městě. To je dosud nejstarší známý doklad, podle kterého technický zakladatel města Hirzo, rytíř královský, předává ve službách krále Přemysla Otakara II. řádu Dominikánů dne 10. března 1265 areál pro výstavba kláštera. Je skoro jisté, že už dříve měl rytíř Hirzo strukturu města připravenou a řeky regulované, když areál situoval k řece.

Nic přesnějšího, kdy například začaly zemní práce na řekách, není. Podobně název města. List Republikán ze dne 8. dubna 1929 informoval čtenáře o jménu Budějovice. V současné době se toho zase víc ví, ale jádro směřující k našemu Starému městu, byť až na kostel zmizelo, je stejné:

„K původu našeho města. Dosud bylo běžným názorem, že před Přemyslem Otakarem II. náležela ves Budivojovice nebo Budějovice (Staré) Vítkovcům, z nichž pocházel i Budivoj, zakladatel osady, i jeho syn Čéč. Avšak profesor Josef Vítězslav Šimák ve své Kronice československé 1, 2, str. 327 má jiné mínění. Praví tu o této věci: V sousedství kláštera plasského na řece Střele vzešel rod mající v erbu zkřížený pár berlí nebo háků. Blízko stál rodný hrad jejich Železnic, německy Isenburg.

Čéč ze Železnice, v roce 1175 dvorský sudí, byl dobrodincem mnichů plasských. I jeho syn Budivoj měl úřad dvorského sudího (1205 - 1213). Nejspíše on se zakoupil v jižních Čechách, vysadil tu ves, zvanou dle svého jména Budivojovice, po nichž se snad psal syn jeho Čéč z Budějovic (Budivojovic), maje tu od komory královské i Hlubokou. Tyto statky odňal Čéčovi král Přemysl, dav mu za ně hrad Velešín nad Malší.“ Z jiných zdrojů se zjistilo, že Čéč nesouhlasil, nebo mlčel, mlčky souhlasil, ale nemohl proti králi nic právně podnikat, nakonec hrad Velešín byl větší majetek, kam se potom s rodinou odstěhoval.

Tvar jména Budějovice se po staletí upravoval podle toho, jestli byl písař znalý latiny nebo němčiny. Neznali háčky a čárky. Technický zakladatel města rytíř Hirzo se psal také Hirczo, Hrz apod. V případě, že se Hirzo jmenoval česky Hýř, což je dost pravděpodobné, jistě písař latiník zaváhal, jak to napsat. Podobně, ale opačně, to bylo s Čéčem, kterého písař napsal Caycz.

Dominikáni, kterým rytíř Hirzo předal v březnu 1265 pozemky na stavbu kláštera, byli chudým řádem, sám Hirzo také neměl tolik peněz, aby financoval stavbu kláštera a monumentálního kostela, z čehož lze usoudit, že tolik peněz měl jen král a dvůr. Na regulaci řek a stavby bylo třeba poměrně hodně pracovníků. Část jich asi byla z Budivojovic, Rožnova, Bavorovic nebo z Mladého, což byly starší vesnice.

Jinak se o roku 1265, jak to tady vypadalo, moc neví. Jsou zapsané jen pověsti, které jsou z druhé a třeba desáté ruky. Před rokem 1265 měl stát na soutoku řek zámeček nebo letohrádek Rožmberků. Zdá se, že časově před založením města zde nebylo úplně pusto a bažiny. Přemysl Otakar II. měl o výstavbu města zájem, byl se zde podívat, jak Hirzo pokračuje. Zájem krále byl ovšem hlavně politický. Chtěl pevné město proti Vítkovcům. Ti měli málem větší majetek než on a byli schopní hospodáři.

Autoři | Foto Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Budějce, založení, město

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.