čtvrtek 22. října 2020 Sabina

DRBNA HISTORIČKA: Ve staré nemocnici sloužili tři doktoři a jedna porodní asistentka

V dnešním dílu Drbny historičky se podíváme do nemocnice. Ale do té staré. Jakou měla kapacitu lůžek? A byla dost velká? Kolik zde bylo lékařů? Dozvíte se v dalším povídání Jana Schinka.

Na snímku pořízeném na začátku 20. století za režimu c. k. je hlavním motivem Mlýnský potok zachycený po proudu. Název Mlýnská stoka je pozdější. Vpravo by následovalo Senovážné náměstí, vlevo Rybní ulice. Vpravo vzadu nestojí hlavní pošta, nýbrž městská nemocnice. Můžeme ji označit jako starou nemocnici, i když nová ještě nestála. Stará nemocnice byla postavena na pravém břehu Mlýnské stoky v roce 1828 v klasicistním stylu podle projektu městského stavitele Josefa Bednaříka.

Stará nemocnice měla kapacitu 80 lůžek. Sloužili tři lékaři a jedna porodní asistentka. Nemocné ošetřovaly řádové sestry. Budova pro infekční nemoci byla na Pražské za Šmídovnou. Na radnici, a to i za 1. republiky, sídlila stálá pohotovostní služba. Střídali se městští lékaři Vilém Mautner, Arnošt Lilienfeld a Samuel Sachs. Když Vilém Mautner večer odešel, mohlo se v nutných případech jít k němu domů na Senovážné náměstí. Kromě lékařů platila radnice i dvě porodní babičky (ve městě bylo ještě 22 soukromých porodních asistentek). Později na radnici byli čtyři lékaři.

Pod radnici spadal městský chudobinec v ulici B. Němcové a chorobinec U sv. Trojice na Pražské. V obou objektech platila  radnice správce a domovníky. To byl celkem pružný systém, akutní případy se vozily do nemocnice staré a pak nové. Ale pomalu. První sanitní automobil si radnice pořídila v roce 1924, druhý roku 1927. Do té doby táhly sanitní vůz koně. František Rada uvádí, že když takový vůz s koňmi jel, velmi troubil a ulicí se neslo „chcípačka jede“. Bylo to vulgární rčení, ale zřejmě si každý takto ulevil, že v ní není. Nová nemocnice měla také jednu sanitku.

Často se používala nosítka, která měla pevná umístění: na radnici, na Pražské u policie, na Novohradské v mýtním domku, v Měšťanském pivovaru, v Hardtmuthce a U sv. Trojice. Zvláštní úkoly měl lékař Sameul Sachs. Za c. k. měl na starost čtyři veřejné domy. Lehké ženy v nich pracující musely k němu dvakrát týdně na lékařskou prohlídku. Napřed se prohlídky konaly na radnici, ale pod tlakem místních listů se prohlídky přestěhovaly do Rabensteinské věže.

Městský lékař Samuel Sachs měl také na starost divadlo, jestli se tam neděje něco nemravného. V divadle měl stálé místo v první řadě. Další tři lékaři placení radnicí měli své obvody, k dispozici byli vlastně pořád. Stará nemocnice byla zbořena těsně před válkou v roce 1914. Zajímavý klasicistní objekt s vysokými valbovými střechami se bourat ovšem nemusel. Pozdější hlavní poštovní úřad stojí vedle, stará nemocnice mu vyloženě nepřekážela ani nové katedrále, která se tam plánovala. V místě pozdější pošty se rozkládala nemocniční zahrada.

Podle zpráv z dobových místních novin byla stará nemocnice předmětem stížností kverulantů. Ne že by se tam špatně léčilo, ale vadilo jim, že mladé pacientky koukají pořád z oken a pokřikují. Zejména na vojáky (ve město bývalo za c. k. až 3500 vojáků) a zvou je na rande, přičemž jim posílají pusy. Další zdůvodnění, že ve staré nemocnici je infekce, bylo zástupné. Z jiného hlediska – stará nemocnice z roku 1828 se nemohla nové nemocnici vybavením rovnat. Interiérem, klasicistní dům byla věc jiná.

Když se nová nemocnice v roce 1914 postavila, objevili se kritici, že je moc velká. Měla na začátku 159 lůžek. Nebyla velká, byla akorát, dokonce po pár letech malá. Radnice se o zdraví občanů za c. k. a 1. republiky starala. Dnes je systém jiný, jen se připomíná prvorepublikový.

Hodnocení článku je 92 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, nemocnice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.