sobota 24. října 2020 Nina

DRBNA HISTORIČKA: Art deco zasáhlo i průmysl a tvary automobilů

Jan Schinko pokračuje v sérii článků o architektuře. Dnes se zaměřil na styl Art deco. Víte, kde ve městě Art deco najdete? A kdy se do Budějc vůbec dostalo? A proč jej někteří nazývají třetím kubismem?

Styl Art deco není vyloženě sloh architektury, také se v učebnicích přeskakuje. V časové ose jsou uvedeny kapitoly secese, kubismus, funkcionalismus. Art deco se nachází za kubismem. U nás ve městě do začátku 30. let 20. století, poté ovládl nové domy funkcionalismus (kupř. záložna na rohu náměstí). Do roku 1925 se o Art decu nemluvilo, nebo přesněji pojem nebyl znám. Právě v roce 1925 se konala v Paříži výstava užitého umění (móda odívání, kadeřnictví, obrazy, šperky, porcelán, nábytek, prakticky celý interiér, nádobí, bižutérie apod.) a dekorativní předměty včetně šatů (krátily se sukně, byly vidět dámské nohy a rostla poptávka pro průsvitných punčochách) a účesů působily svým pařížským dekorem i na architekturu. 

Nadšení pro Art deco, mohlo by se říci neutuchající, souviselo také s tím, že válka byla pryč a o druhé se zatím nevědělo. V roce 1925 byl exteriér a interiér staveb ve městě ještě poplatný setrvávajícímu kubismu. Asi první v pořadí ve stylu Art deco byla oděvní móda. Modistky a dámské krejčové vozily z Paříže modely. Není přesně doloženo, že stavitel Johann Stepan meškal v Paříži, ale když začal v roce 1928 stavět na pravém nábřeží Malše blok Savoye, o Art decu dobře věděl.

Ve stejné době byl na Lannovce postaven Jirsíkův národní dům (hovorově Vatikán) a elektrárenský palác (RČB, JČE). Na rohu Krajinské a ulice Na Mlýnské stoce byl postaven dům U Pražské brány. V Rožnově nová škola podle projektu Bohumila Slámy. Současně na Pražském předměstí gážistické domy podle projektu asi také Bohumila Slámy. To byl rodák ze Široké ulice bydlící s rodiči později v Biskupské v domě sousedícím s hradební věží Železná panna.

Termín „gážistické domy“ už ustupuje, byly v nich byty pro státní zaměstnance, kteří dostávali gáži a byli tzv. pod penzí. Domy zajímavého půdorysu a vzhledu se nachází v prostoru ulic Hálkova, Hrubínova, Puklicova. V několika částech města začala stavět firma Mojžíš dlouhé řady rodinných domků. Domy měly přijatelnou cenu, ale byly a jsou jen jednopatrové. Velká města tehdy už stavěla v budoucích ulicích domy vyšší.  Současně stavěla bytové domy družstva (Havlinda).

V ulici U Černé věže si v roce 1929 postavil obchodní dům porcelánu a skla Jan Müller, později obchod textilem Václav Šulista. Ještě obchodní dům z roku 1930 firmy Sadovský se může zařadit do Art deca. Možná i Haišmanův dům s lodžiemi a sloupky vedle Masných krámů. Karel Chochola, autor Broukárny, snad poeticky řečeno zápasil v duelu Art deco versus funkcionalismus. Sokolovna, záložna (dnes spořitelna), Zátkův dům u Dlouhého mostu aj. z konce 30. let představují dobu jinou.

Domy Johanna Stepana v bloku dnes již legendární kavárny Savoy jsou vkusně členité. Jeden arkýř je kubisticky skosený. Na fasádě jsou štukové reliéfy váziček a květů. Interiér kavárny byl také ve stylu Art deco. Vstup byl z Divadelní otáčecími dveřmi. Stával tam ale portýr, takže se nešlo klukům pořád točit. To zakročil.

Styl Art deco má v sobě trochu kubismu či obloučkového kubismu. Systematici jej nazývají třetím kubismem. Odpůrci Art deca se posmívali, že je to rohlíkový sloh. Ale bylo to marné, Art deco svou neagresivní dekorativností zasáhlo i průmysl a tvary automobilů. Kromě Savoye je ve stylu art deco postavena také vinárna Split v České ulici (po roce 1950 v provozu pod úředním názvem Slovanka).

Hodnocení článku je 98 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.