V dnešním povídání se jan Schinko ještě vrátil k Malému pivovaru, kterému se věnoval minulý týden. Dříve se mu říkalo vinárna U Amonů. Jaké byly ve vinárnách vztahy mezi Čechy a Němci? I tomu se věnoval v dalším povídání.
Na snímku z roku 1936 je možná hlavním motivem transparent nad ulicí Karla IV. stran výstavy nábytku, ale současně je zachycen vlevo na rohu Malý pivovar, tehdy vinárna U Amonů. Transparent oznamuje konání výstavy nábytku na Husově třídě. Ta se uskutečnila (a další výstavy řemesel) v domě Ústavu pro zvelebování živností, který sídlil v novém domě přistavěném k domu průmyslové a obchodní komory.
Od roku 1908 je Malý pivovar více znám jako vinárna U Amonů. Toho roku koupil dům se starší vinárnou vinárník Franz Amon od Josefa Zimmermanna za 124 000 K. Vinárník Josef Zimmermann se potom odstěhoval na ostrov Lusin Piccolo v Dalmácii. Zařídil si tam a úspěšně provozoval hotel. Vinárna U Amonů (Weinhaus Amon) se stala oblíbenou a vyhledávanou. Byla to německá vinárna, ale chodili tam i Češi a v domě také Češi bydleli. Také zde sídlila knihovna a čítárna Národní jednoty pošumavské. Chtěla si dát na dům tabuli, ale to narazila na Franze Amona, který český text nepovolil. Musela ji umístit na protější dům a šipku k Amonům..
Ve vinárnách nebyly vztahy Češi - Němci, nebo opačně, tak vyhrocené, to spíše podle facek a rvaček, o kterých detailně informovaly místní listy, v hospodách. Vytřídily se hospody, kam chodila morčata. Morče byl Čech, který dělal Němce. Tam problémy byly. Čech hned poznal, že morče není Němec a Němec to poznal také. Situace se rychle zhoršila ve 30. letech 20. století s nástupem hitlerismu.
Za 1. republiky byl majitelem domu Ph.Mag. Robert Amon. V domě sídlily často české firmy. Na snímku lze přečíst obuv Pelíšek, látky Kadletz, pletené zboží Lenz. Firma J. Starý – razítka sídlila v Široké, jak naznačuje šipka.
Firmy se v domě střídaly pořád. Adresa to byla dobrá, rozhodoval nájem. V roce 1948 ještě před znárodněním zde zase sídlily jiné firmy. Držel se obuvník Rudolf Pelíšek (měl vedle v domě velmi silnou konkurenci firmy Baťa). Po roce 1945 se tu zařídil Arnošt Poncar, obchod textilem, kloboučník Rudolf Novák, zelinářka Marie Kališová a obchodník zeleninou a ovocem Antonín Moják.
Dne 8. července 1967 byla v Malém pivovaru slavnostně otevřena městská vinárna U Jaroslava Haška. Vedoucím vinárny byl jmenován Jaroslav Nejedlý. Hospodaření vinárny bylo zapojeno na rozpočet města. Vinárna U Haška se hned stala prestižní novodobou vinárnou. Podle pamětníků dosahovala, ne-li se vyrovnala proslulé kavárně a vinárně Savoy. Prvorepubliková Savoy ale měla lepší lokalitu, velká okna a zaběhlý taneční orchestr. Může se připomenout historický Metropol na Mariánském náměstí, ale ten již nekonkuroval, byl zbořen v roce 1962.
V zápise ze zasedání rady MěNV ze dne 25. března 1970 je uvedeno, že na žádost dědiců Jaroslava Haška, kteří si nepřejí, aby jméno spisovatele bylo užíváno jako součást vinárny, schválila rada pro vinárnu nový název „Městská vinárna U Švejka“. Termín U Haška byl však tak silný, že hovorově nový U Švejka zapadl.
Usnesením rady MěNV ze dne 8. srpna 1972 byl schválen převod městské vinárny do podniku Okresního národního výboru „Restaurace a jídelny, Malinovského 10“. V usnesení je celá řada právních záležitostí, ale ani jeden důvod – proč. Na konci usnesení je uvedeno, že vinárna U Švejka musí vrátit na radnici psací stroj Consul, který jí byl zapůjčen v roce 1968.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
