Dnešním dílem Drbny historičky se vrátíme k domu číslo 34 na náměstí Přemysla Otakara II.. Kdo další v něm sídlil? Kolik rodin zde bydlelo? A jaké znamení dům v roce 1777 měl? I to se dozvíte v dnešním textu Jana Schinka.
Dům č. 34 na jižní straně náměstí vyhořel, jako většina domů na této straně a dále domy v Široké a Biskupské, dopoledne dne 14. srpna 1868. Podle sborníku hasičů postupoval oheň z Lineckého předměstí (asi z pozdějšího Wilsonova náměstí) přes šindelové střechy za jihovýchodního větru. Okamžitě se hasilo až do rána příštího dne. V domě č. 34 zůstalo gotické jádro s dřevěnými trámovými stropy, které byly při dostavbě domu (zvýšil se o patro) omítnuty a nalezly se až v roce 1964. Pozdně gotické stropy jsou k vidění v podloubí a v přízemí v bývalé výstavní síni. Na fotografii je zachycen stav a firmy v roce 1937.
V roce 1897 koupili dům čp. 368 Ludvík a Luisa Zieglerovi z Nových Hradů od cukráře Karla Erlangera za 57 000 zl. Karel Erlanger koupil dům v roce 1888 od Ondřeje Eberle za 33 000 zl. Podle kupní smlouvy ze dne 6. srpna 1913 koupili manželé Eduard a Olga Spitzerovi tento právovárečný dům čp. 368/33 od Luisy Zieglerové, toho času bytem v Nových Hradech, se stavební parcelou na hlavním náměstí za 116 000 K. (Dnes má dům č. 34.) Eduard Spitzer hlavně obchodoval se šněrovačkami, což vynášelo i na koupi domu. V domě už šněrovačky byly.
Upoutávka z roku 1901: „Každá dáma, která dobře přiléhající šněrovačku nositi chce, obrať se na sklad co nejchvalněji známé pražské továrny šněrovaček Federer & Piesen. Františka Šťastná.“ Před první válkou sídlil v domě také Heřman Mendl, obchod sklem a porcelánovým zbožím. Od roku 1911 byl ve Sterneckovce. V domě měl ordinaci zubní lékař Richard Fink. Bydlel v Žižkově třídě.
Po roce 1918 Zdeňka Pašková, následovala od roku 1926 Anna Fialová, prodej chvalně známé ručně pracované holické obuvi. Olga Stiasná, konfekce dámská. V některých případech se psalo Olga Šťastná, nebo u Anny Fialové Anda Fialová. Jistě si promyslely, jaké jméno bude komerčně úspěšnější.
V roce 1932 se zde otevřel advokátní kancelář Vladimír Svoboda, advokát a obhájce ve věcech trestních. V té době bylo ve městě 33 advokátů (v roce 1904 jich bylo 17).
Na snímku z roku 1937 je tabule: Československá Živnostensko obchodnická strana středostavovská, župní sekretariát, redakce Středostavovských listů. Dále oznámení o přesídlení kadeřnického salonu Franz. Sídlily zde také redakce regionálního tisku jako Jihočeský střed, Pootavské listy a filiálka Národních listů.
Nožířství Jarolíma Čabrady se zde uvádí v roce 1934. Obchod měl také na Rudolfovské, kde byl též Erich Čabrada. Sortiment Ericha a Jarolíma Čabradových se může připomenout: „Břitvy anglické, francouzské, švédské, solingenské v největším výběru. Nůžky a nože. Na skladě nerezavějící kapesní nože, příbory, zahradnické potřeby, řeznické nože, kuchyňské nože, manicury, obtahovací řemeny, ohřívače želez, ondulovací železa, holící soupravy, holící potřeby, holící strojky a veškeré ocelové zboží.“ Také brousili. Tenkrát, když nůžky málo stříhaly, daly se nabrousit k Čabradům. Dneska se koupí nové (ale staré se nevyhodí).
V domě, který měl v roce 1777 domovní znamení bílou labuť, bydlelo po roce 1930 jedenáct rodin. Po roce 1990 v přízemí místo výstavní síně prodejna skla Galant.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
