Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko klášterní věži. Víte, jaké všechny "styly" se jí dotkly? A víte, v jakých letech se věž kompletně opravovala? Opraveny byly i hodiny, které na ní dlouhá léta nešly. Více už v textu známého budějckého historika.
Piaristickou ulici pohledově ovládá klášterní věž. Dole gotická, vertikála barokní a elegantní báň rokoková. Několikrát jsem byl přítomen, když náměstí obcházeli návštěvníci, včetně Japonců s ověšenými kamerami a najednou se zastavili vida v prospektu Piaristické ulice tyčící se rokokovou báň klášterní věže. Začali fotit a natáčet. Japonsky neumím, angličtinu lámu, němčinu jen tak tak, takže jsem jim nemohl přiblížit, že klášterní věž se zvedá v nejstarší části města v areálu kláštera dominikánů, jehož lokalitu postoupil král Přemysl Otakar II. prostřednictvím technického zakladatele města rytíře Hirza v březnu 1265 mnichům.
Věž byla postavena v polovině 15. století, podobala se hradebním věžím, hlavně vysokou gotickou dlátovitou střechou. V přízemí věže byla zařízena kaple sv. Felixe a Adaukta. Jeden čas se nazývala Česká kaple. V patře bývalo vězení. V půdorysu je věž předsunuta před východní křídlo kláštera do klášterní zahrady.
Přestavbu kláštera v barokním období vyvolal požár v roce 1723, kdy shořely střechy kláštera i věže. Do roku 1740 se klášter zvýšil o patro a současně zvýšena věž v barokním pojetí, přičemž přízemí zůstalo gotické. Věž byla provizorně zastřešena. Zatím baroko vrcholilo rokokem. Roku 1772 byla věž osazena originální rokokovou bání pokrytou měděným plechem. Časem byla báň zelená měděnkou. Podle již zesnulého mistra klempíře Oldřicha Svobody z Rybní ulice je na klášterní věži nový měděný plech z roku 1935 pokrývačské firny Polák z Krajinské ulice.
V letech 1984 a 1985 byla provedena celková oprava věže od paty až k hodinám. Plechy firmy Polák zůstaly. Byly prý jako nové, jen zelené. V přízemí věže se obnovilo gotické okno. Věž se na nečisto omítla špinavě bílou barvou, někde dokonce prosvítala zelená. Kláštery a klášterní věže bývaly původně barevné. Odlišoval se líc a reliéfy. Odpovědné instituce se na barevnosti věže dohadovaly, ale nedohodly.
Shodou okolností se měl po roce 1985 konat pod klášterní věží koncert. Název „Pod klášterní věží“ se politicky nehodil. V klášterním konventu sídlila hudební škola, kulturní odbor ONV, krajský výbor požárníků a ještě Okresní finanční správa. Nehledě na školní jídelnu v gotickém přízemí. Někdo z ideologů proto vymyslel, že koncert bude „Pod Bílou věží“, jinak Múzy pod Bílou věží.
Při rekonstrukci věže se uvedly do chodu věžní hodiny, které již léta nešly. Na pozlacení rafik se použilo 1,5 aršíku zlata. Pod věží se v předstihu zlikvidoval sad a zimní zahrada přiléhající k věži na jižní straně. Nově se vybudovaly bazény ve stylu betonů metra. Nebylo to marné, byly tam mosazné vodotrysky, ale hned druhý den provozu je někdo ukroutil a odnesl. Dobrý počin byl soustředit v zahradě (pracovně to bylo v předzahrádce) barokní sochy Josefa Dietricha.
Klášterní věž zůstala špinavě bílá. Název se hovorově ustálil. Nerozhodl ani fakt, že původní Bílá věž je zakomponována do objektu divadla. I tak je naše hravá rokoková klášterní věž 51 m vysoká platnou vertikálou města.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
