Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko podniku, které se jmenoval Víno v Panské. V Panské ulici se totiž v roce 1994 otevřela vinárna ve srubu. Jak se vzal v Panské ulici srub? Kdo v domě číslo 14 bydlel? A co všechno se v něm nacházelo?
Snímek pořízený po roce 1994 představuje novou vinárnu ve srubu v první patře domu č. 14 v Panské ulici. Podnik se tehdy jmenoval Víno v Panské. Srub má pozdně gotický původ, podobně jako kamenný pravoúhlý portál vchodu do domu. Sruby v domech se zařizovaly kvůli tepelné izolaci. V Široké ulici je také a rovněž v patře. V přízemí se nějak nehodily. Dole se provozovala řemesla, obchod a vliv mělo i to, že zrovna do Panské a Široké se skoro každý rok, ne-li několikrát, dostala voda z Malše a Vltavy. (Voda se dostal i na náměstí k masným a chlebovým krámům.)
Dům v Panské 14 dlouho zůstával stranou památek. Pohledově se považoval za dům z 19. století. Jen kamenný portál naznačoval gotickou minulost, tedy pro toho, kdo si portálku všimnul. Od konce 19. století bydleli v domě Farníků, Babků, Polívků atd., ale lze odhadnout, že o srubu nevěděli. Snad jen, to, že v patře mají teplý pokoj. Farníků už před rokem 1895. Dle smlouvy trhové ze dne ze dne 2. dubna 1910 koupili Matouš a Alžběta Babkovi od Marie Polívkové, rozené Farníkové, choti soudního kancelisty v Jihlavě, ve vnitřním městě zapsaný právovárečný dům čp. 48/14 v Panské ulici za 11 161 K. Matouš Babka pak měl v domě obuvnickou živnost.
V další generaci Bohuslav Babka měl v domě obuvnickou dílnu ještě asi krátce po roce 1948. V domě ještě bydlela rodina Zdeňka Babky, manželka Marie. Bydleli také Marie Frischová a vulkanizér Josef Chrt s manželkou Růženou. Asi už se nezjistí, jak se jim ve srubu bydlelo, nebo jestli jim nebylo něco nějak nápadné. Případně i někdo z Hlídacího podniku Zajíček spol. s r.o,, filiálka České Budějovice, který byl v domě v nájmu před 2. světovou válkou. Sruby jsou technicky řečeno na výši energeticky a zvukově. Na venkově se dávaly roubenky z venku „do kožichu“. Uvnitř je to podobné. Zatlučou se kolíky „na ježka“ a mezi ně se nahodí malta, ta se utáhne, uhladí a nabílí. Časem se na to zapomena a obyvatelé po staletí jako v Panské 14 bydlí opticky ve zděném pokoji. (Nebo o tom věděli, těžko říci.)
K objevení srubu v květnu 1994 zaujal stanovisko okresní konzervátor a předseda Klubu přátel města Karel Kakuška: „Jednoduchý patrový dům Panská 14 o třech okenních osách, se sedlovou střechou krytou taškami, skrývá vývojově zajímavý dřevěný záklopový trámový strop, v zadní části přízemí je valená klenba s výsečemi, vchod do domu z ulic má kamenné gotické ostění, vedle okénko s mříží je také původní. Srub v prvním patře domu je po celkovém odkrytí důležitým vývojovým dokladem. I když jeho technický stav je povážlivý a při odkrytí bylo konstatováno, že po zaměření a fotodokumentace bude dán souhlas ke snesení srubu, dnes je možno prohlásit, že moderní způsoby konzervace mohou srub zachovat. Tak vznikne mimořádně atraktivní prostor.“ Vzniklo Víno z Panské, ale pak knihkupectví.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.